Český Rybář

Rubrika

Muškaření

Filtrování obsahu

Letošní zima byla příliš dlouhá... Jezera dost brzy pokryla ledová přikrývka a pak zamrzly i řeky. Přívlačová sezona skončila mnohem dříve, než jsme čekali, a z toho vyplývá, že ani závěr roku se nevyvíjel podle předběžných plánů.

Zatímco v Evropě od listopadu do března vládne zima a většina muškařů si čekání na novou sezonu zpestřuje občasným vázáním mušek nebo prohlížením fotografií úlovků minulých let, na jižní polokouli je léto v plném proudu. Patříte-li mezi pstruhaře, kterým se zdá zima dlouhá, a rádi byste si ji zpestřili rybařením někde, kde je alespoň trochu teplo a pěkné ryby, pak se podívejte na mapu jižní třetiny Chile.

 

Opravdoví fajnšmekři a znalci lovu bonefish je loví pouze v mělčinách (flats). Ostatní způsoby lovu bonefish považují za méněcenné (ale začátečníka jistě potěší, zvlášť když je po půldenním lovu v mělčinách bez kontaktu s rybou...). Pro rybaření v mělčinách a na plážích si rybář musí zakoupit povolení (permisio por pesca deportiva), které vydává kancelář národního parku, případně je zajistí rybářský průvodce.

 

Wolframové kapky jsou ve světě vázání mušek zajímavou alternativou, která nahrazuje zlaté mosazné nebo wolframové kuličky. Klasické korálky se běžně používají k vázání zlatohlavých nymf, které díky těžké kovové hlavičce rychle vyklesají ke dnu, a ryba je tak má šanci lépe vidět.

 

Zima je pro většinu evropských muškařů obdobím klidu, úklidu, třídění materiálu a pro některé i časem vázání mušek pro nadcházející sezonu. Jestliže našinec zatouží provětrat muškařské nádobíčko v lednu nebo v únoru a nechce se mu navlékat neopreny a několik vrstev teplého prádla, bude muset zamířit na Jih.

 

Bodyglass patří mezi jedny z těch základních materiálů, které se používají pro vázání jezerních vzorů mušek a některých vzorů na řeku. Jedná se o tvarovanou gumku, která se dá natáhnout. Bodyglass má z profilu půlkulatý tvar, což znamená, že po navinutí na ramínko háčku plochou stranou vytvoří jemné a pravidelné článkovité tělíčko.

 

O sladkovodním muškaření už toho bylo napsáno dost a dost. Čeští příznivci královské discipliny ale stále častěji pokukují po možnostech, které skýtá tzv. SWF – salt water flyfishing, česky prostě mořské muškaření.

 

Pryč jsou doby, kdy jsme pokukovali po klasických muškařských navijácích firem Hardy či Marryat s klasickou cívkou, které na svoji dobu tvořily TOP produkty ve své třídě. Každý z nás chtěl minimálně jeden kousek vlastnit, aby se mohl při rybářských výpravách pochlubit něčím výjimečným.

 

Bylo nádherné letní počasí vybízející k uskutečnění rybářského výletu k nedaleké pstruhové vodě. Slovo dalo slovo a v pátek odpoledne po pracovním vypětí jsme už plni očekávání pádili na ono místo, od kterého jsme si slibovali jenom samé superlativy. Po cestě jsme si v autě krátili chvíli úsměvnými historkami, které přinesl končící týden, a pomalu přecházeli na začínající víkend a nové rybářské zážitky.

 

Není to tak dávno, kdy jsem na jaře zabrodil do mé oblíbené řeky, vyzkoušet pozornost místních parem či tloušťů. Vlezl jsem si přímo pod jez a započal lov. Bíla ryba byla v tu dobu právě ve tření, a proto jsem snad na každý druhý nához vytáhl plotičku, proudníka nebo tlouště. Vše na zlatohlavou nymfu na háčku vel. 14.

 

Druhým hodem se mi daří posadit streamer pod vrbu vyčnívající nad vodní hladinou. Pozvolna stahuji lajnu a pln očekávání nespouštím mušku z očí. Pořád si opakuji, že tam někde pod převisem musí stát hladový dravec, vždy připravený ke smrtelnému útoku.

 

Z klidného spánku mne probouzí očekávaný a zároveň nevděčný zvuk budíku. Dívám se na hodinky, čas ukazuje 4:00. Hlavou mi probleskne myšlenka, zda jsem zcela zdráv, když jsem dobrovolně ochoten o víkendu vstávat tak brzy.

 

Díval jsem se z okna na teploměr a nevěřil svým očím. Teplota se pomalinku vyšplhala k 19 °C a nádherné hřejivé počasí nedávalo znát, že je teprve první polovina března. Jako blesk mi hlavou proběhla otázka, zda již nerozmrzl můj oblíbený stoják nedalo Plzně, kam rád jezdím prověřit kondici místních duháků.

 

Hracholuská přehrada, nacházející se 20 km od Plzně, tvoří velmi důležitý rybářský revír pro místní rybáře, prahnoucí po nevšedním rybářském zážitku.

 

Nedávno jsem Vám poskytl stručný návod, jak si postavit vlastní muškařský prut v domácích podmínkách. S odstupem času jsem si uvědomil, že mé podání bylo velmi stručné a pro některé rybáře, zajímající se o stavbu prutu, nedostatečné v počtu informací, co se použitých komponentů týče.

 

Letní měsíce, čas dovolených a pro nás vyznavače rybářského cechu ideální doba na uskutečnění rybářského výletu. Teplota vody je na vrcholu, hmyz se pod vodní hladinou hemží jako žížaly po dešti, tak proč nezkusit štěstí při lovu parem či tloušťů na nějakou hmyzí napodobeninu?

Léto je v plném proudu a já přemýšlím, kam vyrazit s muškařskou výbavou za místním dravcem. Počasí nám v tomto měsíci moc nepřeje, a proto se náš lov posouvá na brzké ranní hodiny nebo pozdní večer, kdy jsou ryby nejaktivnější.

Sezona dravých ryb je již v plném proudu, a proto se na naše oblíbené dravce, jako štika či candát, můžeme vypravit s muškařskou výbavou a vychutnat si nezapomenutelné okamžiky při chytání a zdolávání těchto predátorů na tak jemnou výbavu, jakou skýtá muškařský prut.

Projíždím centrem Plzně a nevěřím svým očím, když vjíždím do roje chrostíků, vytvářejících mohutný houf vznášející se nad silnicí. Zastavuji u krajnice a v údivu vystupuji z auta, abych se podíval, co se děje.

Mnozí rybáři by rádi vyzkoušeli muškaření, ale buďto se bojí posměchu zkušenějších vyznavačů královské disciplíny, nebo si prostě nevědí rady s výběrem vhodného vybavení, a proto zůstávají „v nečinnosti“.

 

 

Naši partneři