Český Rybář

PSTRUHAŘŮV DEN „D“

/ Muškaření / Text: David Bek / Foto: autor

Z klidného spánku mne probouzí očekávaný a zároveň nevděčný zvuk budíku. Dívám se na hodinky, čas ukazuje 4:00. Hlavou mi probleskne myšlenka, zda jsem zcela zdráv, když jsem dobrovolně ochoten o víkendu vstávat tak brzy.

 

Zdravý rozum zůstává v posteli a já již nabuzen a probrán ranní kávou nosím věci do auta a vyrážím směrem k mému oblíbenému pstruhovému revíru. Za jízdy ještě dopíjím kávu a přemýšlím, kde začnu chytat. Mám dilema, jestli pojedu hodně vysoko do nádherné přírodní rezervace, ale s výskytem menších ryb, nebo zakotvím níže a pokusím se o nějakého vysazeného duháka či sivena amerického, kteří by dokonale prověřili novou výbavičku.

Myšlenka na větší úlovek byla silnější než nádherná ranní procházka po zeleném mechu v národním parku, a proto po necelých dvou hodinách v autě parkuji u pstruhového revíru. Ještě za šera sestavuji prut, když vtom si všimnu v dáli procházejícího muškaře a za ním druhého, třetího... Rychle vše připravím na rybolov a úprkem pospíchám k vodě. Dívám se na hodinky - je 6:10 a řeka je plná rybářů, kteří byli o něco rychlejší než já. Stojím na mostě vedoucím přes řeku a vyčítám si, že jsem nevstal dříve. Závistivě pozoruji kolegu prochytávajícího moji oblíbenou tůň, ve které jsem každý rok zahajoval, a napadají mě černé myšlenky - dnešní den není ten den s velkým „D“, jaký jsem si představoval.

Oblečený v plné zbroji nasedám do auta a popojíždím asi o 5 km výše v domnění, že tam bude menší rybářský tlak. Přijíždím na místo nacházející se v nadjezí s velkou hloubkou, která může skrývat úlovek v podobě většího pstruha. Tato část řeky se zdá být bez rybářů, proto v klidu bez spěchu vyberu nejvhodnější místo k lovu a zabrodím do vody. Hned první hod se mi docela daří a muška se rázem ocitá v 30metrové vzdálenosti. Pozvolna ji přitahuji, když v tom těsně přede mnou ucítím škubnutí. Zastavím přitahování, následně zrychlím a opět zastavím. Rána do prutu a po krátkém boji vytahuji solidního sivena. Takto postupně prochytávám celé nadjezí a jsem mile překvapen, kolik ryb se zde vyskytuje. Moje úspěchy nemohly zůstat bez povšimnutí, a proto se vedle mne objevuji tři muškaři, kteří vycítili šanci na úlovek. Po další hodině rybolovu - kdy okolní rybáři neviděli ani šupinu - mne jeden oslovuje dotazem, na co chytám? Popravdě odpovídám, že na šedivý streamer z králíka. Dotyčná osoba ani nepoděkuje a ihned upře zrak na nejpodobnější mušku ve své krabičce. Po další hodině, kdy tahám rybu za rybou, slyším opět pokřik od téže osoby s tím, že mu na mušku nic nebere a jestli nejsem barvoslepý, když jsem mu poradil takovou barevnou kombinaci. Odvětím, že barvoslepý jsem a moc se mu za to omlouvám. Zkontroluji můj hnědo-červený streamer a opět ho posílám do dáli. V průběhu další hodiny vytahuji asi 15 ryb a jsem rád, že jsem neprozradil barevnou kombinaci, která byla v ten moment úspěšná. Správný muškař si musí poradit sám a najít ve správnou chvíli tu správnou mušku. To je muškařský sport. Nechte v tajnosti svoje osvědčené vzory, prokážete tím laskavost i soupeřům, bez kterých to nejde… našim rybičkám.

 

Naši partneři