Český Rybář

Poprvé jsem „třistašedesátku“ použil někdy v roce 2006, tedy před hezkými pár lety. Dnes už možná leckterý kaprař označí tento návazec za „hodně omílaný“, ale v té době, z velké části díky Davu Laneovi, se s ním rybářská veřejnost teprve seznamovala. A než se stal poprvé součástí mé montáže, nevěděl jsem, že existuje. Bylo to asi proto, že Dave své tajemství před veřejností pěkně dlouho skrýval. Nakonec tento „zázrak“ přece jen spatřil světlo světa, ale v roce 2006 po něm nebylo ani vidu ani slechu, a já tudíž vyvinul svou vlastní verzi. Je vážně zábavné, že dva naprosto nezávislí rybáři, chytající stovky mil od sebe, mohou v jednu chvíli přijít s téměř stejným nápadem. Ostatně... podobných případů nebylo v nedávné historii zrovna málo.

Rybařil jsem na spoustě lokalit a při každé příležitosti pozoroval chování ryb na krmném místě. Často mi připadalo, jako by se kapři snažili nadzvednout nástrahy ode dna o kousek výš, kde je pak nasáli očividně důvěřivěji. Říkal jsem si, jestli to není kapří taktika, jak se vyhnout návazcům ležícím na dně, a začal přemýšlet. Čím častěji se podobné scény děly, tím více jsem byl nucen připustit, že kapři se velmi dobře naučili, jak se vyhnout uvíznutí háčku v tlamce. A tak se mi nakonec povedlo vytvořit jakousi první verzi „třistašedesátky“ za pomoci cca 30 cm šňůry Amnesia, malého obratlíku a háčku Fox LSC.

Důraz jsem kladl především na jednu důležitou vlastnost, totiž na schopnost návazce otočit se zpět, ať už kapr ochutná nástrahu z jakéhokoli úhlu. Potřeboval jsem docílit co největší volnosti pohybu nástrahy a nakonec se mi to povedlo. Delší návazec a dobře vyvážená kulička pop-upu umožnily nástraze docílit pohybu, který se hodně blížil volně unášeným návnadám. Test návazců proběhl doma v bazénu, přičemž proudy a vlnění vody jsem vytvářel rukama, abych viděl, jak se celá sestava chová. A teď si představte, že při první „ostré“ vycházce k vodě se mi podařilo ulovit 23kg kapří dámu, a já věděl, že má speciální „360“ doopravdy funguje.

Po více než deseti letech „třistašedesátku“ stále používám, i když mnohem rafinovanější verzi. Naprosto jsem změnil některé komponenty a lehce „vytunil“ vázací postup. Spousta rybářů určitě používá onu starou verzi návazce (i když v poslední době trochu vyšla z módy), kterou já už nenasazuji. Ale nakonec... čím méně budou kapraři tento návazec používat, tím déle s ním budu chytat pěkné kapry já!

Má dnešní verze „360“, které dávám přednost před ostatními montážemi zvláště při použití pop-up boilie, je přesně tím, co dle mého názoru při lovu s vyváženými nástrahami potřebujete. Háček jsem změnil na typ Edges Medium Curve, který je ideálně pevný, ostrý a celá sestava se s ním dobře váže i skvěle pracuje. Používám velikosti 5–7 podle toho, jak velká je nástraha. Přímo na háček pak přidávám dva obratlíky s kroužky a dva gumové stoppery. Preferuji obratlíky Micro Hook Ring Swivels, i když někteří kolegové raději nasazují šroubovací držáky boilie nebo kroužky. Podle mého ale tyto propriety nedávají nástraze takovou volnost pohybu a rotace jako obratlík.

Mnoho rybářů se mě ptá, jak vymezit správnou polohu mikroobratlíku na ramínku háčku. Není to nic těžkého. Zarážka, která je blíže očku háčku, by měla být několik milimetrů od očka, aby umožňovala mírný pohyb většímu obratlíku, na kterém je připevněn háček. Nechte tam vůli a „neuvězněte“ zarážkou obratlík těsně u očka – tím byste snížili efektivitu návazce. Druhá zarážka v obloučku háčku by měla být tak daleko, aby umožnila volný pohyb obratlíku sloužícího k upevnění boilie. Na správné umístění zarážky je jednoduchý test – spusťte hotový návazec s pop-upem do vody a podívejte se na něj shora. Pokud pod kuličkou neuvidíte háček, umístili jste zarážky dobře. Stejně ho neuvidí připlouvající kapr, takže takto připravený návazec plní svou funkci na výbornou.

Podstatný je výběr vhodného materiálu na tvorbu návazce a já jednoznačně volím 20lb fluorocarbon Illusion Trans Khaki. Má ideální vlastnosti – dostatečnou pevnost a neviditelnost, a pokud jste ho ještě nezkusili, o moc přicházíte. Chvíli jsem si pohrával i s jinými materiály, speciálně s potahovanými šňůrami, abych zjistil, jak se chovají na různých typech dna, ale žádný mne nikdy nepřesvědčil, abych Trans Khaki opustil. Pokud něco funguje tak dobře jako tenhle fluorocarbon, nemám důvod to měnit. Jediná příležitost, kdy jsem dal přednost jinému materiálu, se mi naskytla před několika lety při návštěvě francouzského jezera Rainbow Lake. Tam bylo potřeba zesílit, takže volba padla na 30lb šňůru Submerge, ale musím podotknout, že jsem své nástrahy zavážel a pokládal, čímž byla značně snížena možnost zamotání. Zbytek komponentů potřebných k tvorbě „360“ se pak už nezměnil.

Velmi zajímavou fází lovu s tímto návazcem je jeho usazení na dně. Určitě mi dáte za pravdu, že neexistuje návazec zaručující perfektní usazení na dně ze 100 %. Zátěž vždy klesá ke dnu první a návazec následuje, což může způsobit problém. Existuje množství různých variant upevnění zátěže. Já ještě vylepšuji vlastnosti celé sestavy tím, že na koncový návazec vážu speciální smyčku, která je po navázání tužší a vylepšuje prezentaci nástrahy. Tu používám k navázání obratlíku držícího háček. Je mnohem lepší, protože i ona umožňuje nástraze přirozenější pohyb, když ji srovnáme s jednoduchým uzlem. Ostatně... můžete se na ni podívat na fotografiích. Na rybách občas nastane spousta situací, které zapříčiní, že montáž nesedí naprosto perfektně, ale s „360“ ten problém nemám, a to i díky použití výše zmíněné smyčky.

Dovolím si poukázat na jednu vcelku běžnou chybu, kterou při prezentaci „třistašedesátky“ rybáři často dělají. Musí být uvázána tak, aby háčkový obratlík směřoval rovně nahoru, skoro jako by stál v pozoru. Pokud je tomu jinak (leží šikmo apod.), veškeré kouzlo volného pohybu a možnosti rotace nástrahy přichází vniveč.

Ještě se vrátím k zátěži. Na rozdíl od mnoha rybářů dodnes rád používám k uchycení olova obyčejný klip, a ne helikoptérovou montáž. Je to důsledek pečlivého pozorování Matta Jacksona a dalších lovců, kteří měli možnost sledovat chování svých montáží z lodi. Byli doslova zděšeni, jak často se „helikoptéra“ zamotá, což by se ale stávat nemělo. Už dávno jsem proto zvolil jednoduchost a pokračuji s ní dodnes, protože už se nechci trápit tím, že sedím u sestavy, na jejímž konci je zamotaný návazec.

Když jsem dával dohromady tenhle článek, přišel mi zajímavý dotaz, jestli existují situace, kdy bych „360“ jednoznačně nepoužil. Jedna odpověď mne napadla hned. Samozřejmě ve chvíli, kdy chci používat nástrahu ležící na dně. Toto rozhodnutí ale činím vždy přímo u zvolené lokality, kde jsem místním podmínkám postaven tváří v tvář. Zřejmě bych „třistašedesátku“ nevolil ani na masivně zarostlých revírech, ale je na zvážení, jestli na takových vůbec chytat. A ještě jedna eventualita... na místech, kde kvete klejicha a vzduchem poletují hedvábné žmolky, které dokážou pohyblivost montáže naprosto znehodnotit. Jinak je tato montáž natolik univerzální, že ji můžeme nasadit na jakémkoli podloží, a i když nesedí na dně úplně perfektně, stále dokáže skvěle prezentovat naši nástrahu.

Musím rovněž připustit, že jsem zkoušel použít „třistašedesátku“ i s nástrahou, která nebyla vyvážena tak, aby vzplývala do sloupce, ale spíše se volně kolébala u dna. Vím, že si teď budu trochu odporovat, ale jedná se o specifický lov v určitých situacích. „360“ je účinná s delším návazcem a pop-upem, ale v případě, že se chci vyhnout nechtěným záběrům jiných druhů, mohu použít i nevyváženou nástrahu.

Ještě zmíním jednu důležitou vlastnost. „Třistašedesátku“ mohu s úspěchem použít jak při lovu nad kobercem návnad, tak při lovu s jedinou nástrahou u háčku, což v dnešní době činí spousta rybářů. Chová se stejně v obou případech, i když pop-up neční vysoko nad lovným místem, ale spíše balancuje dole, což zase dává šanci kaprům krmícím se ze dna. Nahazuji-li sestavu na určité ryby, které se mi třeba někde ukázaly, a nevím přesně kam olůvko propadá, je „360“ se svou efektivitou a prezentací nástrahy rovněž dobrou alternativou. Jak vidíte, jedná se o montáž nejen vysoce účinnou, ale i hodně univerzální. Jak jsem napsal na začátku článku, používám ji více než jiné montáže a už si ani nepamatuji dobu, kdy nebyla navázána alespoň na jednom prutu, spíše ale bývá na všech.

Pokud jste „na břehu“ vydrželi do této chvíle, nabídneme vám několik obrázků uspořádaných krok za krokem, abyste získali větší přehled „jak na to“. Více než četbou a prohlížením pak zjistíte, až „360“ poprvé vyzkoušíte. Nenasazujte ji na silně prochytávaných revírech, kde chcete cílit na malé kapry, ale kdekoli jinde může znamenat velký skok v úspěšnosti vašeho lovu. Hodně štěstí!