Český Rybář

Rubrika

Přívlač

Filtrování obsahu

Věřte, nevěřte, dropshot s přírodní nástrahou je výbornou alternativou, když ryby odmítají reagovat na naše umělé nástrahy všech možných kategorií. A taková žížala dokáže často hotové zázraky. Poslední dvě sezony jsem se dropshotu s nastraženou rousnicí hodně věnoval a užil si spoustu legrace hlavně od léta do konce podzimu.

Staré známé pravidlo říká, že celá sestava pro lov dravců je tak silná jako její nejslabší část. Když tedy ryba snů podrobí váš návazec drsnému testu, musíte si být jisti, že opravdu vydrží. Jednoduchý výběr silného ocelového lanka nemusí být vždy tou nejlepší volbou.

„Vstáváme, jde se na to. Za hodinu už bude světlo!“ pokřikoval do šera kamarád Fredrik Harbort ještě v poloze ležmo ze zadní části své lodě stojící na vozíku na kraji silnice. Nebylo mi zrovna dvakrát do skoku. Tetelil jsem se zimou. Tahle noc byla totiž jedním slovem příšerná! Její první část jsme strávili za volantem na cestě do Holandska a zbytek úplně vyřízení prospali v zaplachtované lodi.

"Dokázal jsem to!" Obrovská štika vklouzla do připraveného podběráku. Z hrdla se mi vydral radostný výkřik spojený s ulehčením. Tato více než metr dlouhá zubatá byla mou stou v sezoně a já právě překonal obrovskou rybářskou výzvu!

V lidové mluvě znamená pojem „vytunění“ vylepšení, vyšperkování, zkrášlení, zvětšení atraktivity nebo účinnosti, zkrátka posun stávajícího stavu věci o level výš. Platí to ve všech oborech lidské činnosti. Já si však vezmu na paškál tuning gum!

Vrátíme-li se v čase o několik let zpátky, určitě se shodneme na tom, že rybářů, kteří cíleně lovili okouny přívlačí, bylo jako šafránu. Já osobně jsem s potěšením sbíral plody dosažené vláčením, ale souběžně mne při lovu dravců stále něco táhlo k používání přírodních nástrah.

Razantní záběry, divoké skoky, kvílící brzdy, ale především překrásné ryby. Pstruzi potoční jsou extrémně silnými bojovníky a přitom asi i nejkrásnějšími rybami v našich zeměpisných šířkách.

 

Voda se vaří, rybičky v panice o svůj život vystřelují z vody, hladinu začíná pokrývat pěna a rackům se otevírá nebývalá hostina. Tak nějak vypadá perfektní „peklo“, které okouni dokážou pod hladinou rozpoutat.

 

Když se zeptáte českých rybářů, jestli se naviják dává pod prut nebo nad prut, většina si jen zaklepe prstem na čelo a poznamená něco ve smyslu, kdože to kdy viděl – naviják nad prutem.

 

Horké letní dny nebývají právě ideální pro lov ryb. Je celkem jedno, hledáme-li důvody ve vyšší teplotě vody, zvýšeném počtu rekreantů nebo v dalších faktorech... faktem zůstává, že aktivita ryb vzrůstá až s večerním ochlazením, a to je ten správný čas pro přelstění nějakého toho letního dravce.

 

Během zimních měsíců to mají milovníci přívlače těžké. Kromě nějaké té návštěvy na revírech, kde se provozuje lov na dírkách, si svého koníčka moc neužijí. O to více mají času na přípravu do nové sezony.

 

Při svém rybaření a bádání nad úspěšností jednotlivých wobblerů jsem narazil na velikou rozmanitost v chování ryb. Často je to až k nevíře, jakou moudrostí a učenlivostí se ti naši šupinatí přátelé projevují. Plovoucí wobblery odmítají. Potápivé nevidí. Když taková situace nastane, volím... wobblery vznášivé!

 

„Rybář ohrožuje ryby mnohem více slovem, písmem, obrazem než vlastním rybařením!“ Dobře si to uvědomuji. Sdělit zkušenosti. Ukázat nadějná místa a nástrahy, to jsou věci, za které ryby často platí svými životy.

 

Jsou wobblery, které změnily rybářský svět. Přišly pod hladinu nenápadně a tiše. Jejich přítomnost ve vodách ale znamenala zlom v pojetí nástrah a chování ryb. Spolu s  jejich rozšířením došlo k ovlivnění myšlení celých generací rybářů.

 

Obliba některých plovoucích wobblerů může přerůst až v rybářovu závislost. Znám rybáře, kteří by bez svého wobblerového miláčka nevyšli k vodě. Někdy to s sebou přináší i značné potíže a komplikace. Zvlášť když se cestuje na ryby na druhý konec světa.

 

K používání plovoucích mělce potápivých wobblerů jsem měl vždy nějaké výhrady. V duchu jsem se sám sebe ptal. „K čemu takovéto wobblery vlastně jsou? Ryba číhající v hloubce na ně stejně nikdy nezaútočí!“

 

Zkušený stopař pozná, kolik má ve svém revíru zvěře, ale co rybář? Pozná to také? Když si nasadíme polarizační brýle, uvidíme kousek pod hladinu. Ale to je vše. V případě, že se budeme dobře krýt, můžeme vidět i stopy na hladině.

 

Na hranici mezi dvěma světy - vodou a nebem - leží veliký poklad. K cestě za jeho objevením je potřeba naše „bezchybné“ lidské myšlení nahradit myšlením rybím, otevřenýma očima a trpělivostí.

 

Jenom omezený rybář si může myslet, že bude úspěšný díky technice. Nevítězí skvělé vybavení a úžasné nástrahy. Vítězí Váš rybářský duch! Vítězí klid, pozornost, schopnost rychle se učit a přizpůsobovat.

 

Chystat se na ryby - to je rituál. Pro někoho je to otázka chvíle, pro druhého doba, která má své tajemné kouzlo i hlubokou podstatu. Svým způsobem je rybářská příprava podobná hře v šachy. Jen ten, kdo dokáže myslet víc tahů dopředu, se nakonec raduje z vítězství.

 

01 02
Naši partneři