Český Rybář

Rubrika

Přívlač

Filtrování obsahu

Věřte, nevěřte, dropshot s přírodní nástrahou je výbornou alternativou, když ryby odmítají reagovat na naše umělé nástrahy všech možných kategorií. A taková žížala dokáže často hotové zázraky. Poslední dvě sezony jsem se dropshotu s nastraženou rousnicí hodně věnoval a užil si spoustu legrace hlavně od léta do konce podzimu.

Staré známé pravidlo říká, že celá sestava pro lov dravců je tak silná jako její nejslabší část. Když tedy ryba snů podrobí váš návazec drsnému testu, musíte si být jisti, že opravdu vydrží. Jednoduchý výběr silného ocelového lanka nemusí být vždy tou nejlepší volbou.

„Vstáváme, jde se na to. Za hodinu už bude světlo!“ pokřikoval do šera kamarád Fredrik Harbort ještě v poloze ležmo ze zadní části své lodě stojící na vozíku na kraji silnice. Nebylo mi zrovna dvakrát do skoku. Tetelil jsem se zimou. Tahle noc byla totiž jedním slovem příšerná! Její první část jsme strávili za volantem na cestě do Holandska a zbytek úplně vyřízení prospali v zaplachtované lodi.

"Dokázal jsem to!" Obrovská štika vklouzla do připraveného podběráku. Z hrdla se mi vydral radostný výkřik spojený s ulehčením. Tato více než metr dlouhá zubatá byla mou stou v sezoně a já právě překonal obrovskou rybářskou výzvu!

V lidové mluvě znamená pojem „vytunění“ vylepšení, vyšperkování, zkrášlení, zvětšení atraktivity nebo účinnosti, zkrátka posun stávajícího stavu věci o level výš. Platí to ve všech oborech lidské činnosti. Já si však vezmu na paškál tuning gum!

Vrátíme-li se v čase o několik let zpátky, určitě se shodneme na tom, že rybářů, kteří cíleně lovili okouny přívlačí, bylo jako šafránu. Já osobně jsem s potěšením sbíral plody dosažené vláčením, ale souběžně mne při lovu dravců stále něco táhlo k používání přírodních nástrah.

Razantní záběry, divoké skoky, kvílící brzdy, ale především překrásné ryby. Pstruzi potoční jsou extrémně silnými bojovníky a přitom asi i nejkrásnějšími rybami v našich zeměpisných šířkách.

 

Voda se vaří, rybičky v panice o svůj život vystřelují z vody, hladinu začíná pokrývat pěna a rackům se otevírá nebývalá hostina. Tak nějak vypadá perfektní „peklo“, které okouni dokážou pod hladinou rozpoutat.

 

Kdybyste se zeptali milovníků přívlače, jaký druh záběrů mají nejraději, spousta z nich by odpověděla, že nejkrásnější záběry jsou ty, kdy dravec napadne nástrahu pohybující se na hladině. Vizuální dojem z takového útoku je daleko větší, než když se člověku někde v hloubce na nástrahu prostě jen tak něco pověsí.

 

Přestože léto dosahuje svého vrcholu a sumci stále projevují aktivitu, pozorujeme i nárůst úlovků jiných predátorů, jakými jsou například okoun a candát. Tito pruhovaní ostnatí krasavci lišící se svými barvami, ploutvemi i stavbou těla od ostatních dravců nám přináší nevšední zážitky při jejich lovu.

 

Je zajímavé sledovat, jak k nám v posledních letech masově pronikají nejrůznější vláčecí techniky a postupně se u nás zabydlují. Jerkování je známé desítky let, ale dlouhou dobu se mu na našich vodách věnoval jen úzký okruh zasvěcených, kteří ani neměli žádný velký zájem, aby se tato technika masově rozšířila.

 

Za poslední roky se napsalo mnoho článků o přívlači, specifikacích této rybolovné techniky i jednotlivých druzích ryb lovených touto metodou. Před mnoha lety jsem se z časopisů učil vláčet dle dvou, maximálně tří dopisovatelů. Tato doba je již dávno pryč a v dnešní době je rybářů vláčkařů píšících do všech časopisů dostatek.

 

Když se zeptáte českých rybářů, jestli se naviják dává pod prut nebo nad prut, většina si jen zaklepe prstem na čelo a poznamená něco ve smyslu, kdože to kdy viděl – naviják nad prutem.

 

Horké letní dny nebývají právě ideální pro lov ryb. Je celkem jedno, hledáme-li důvody ve vyšší teplotě vody, zvýšeném počtu rekreantů nebo v dalších faktorech... faktem zůstává, že aktivita ryb vzrůstá až s večerním ochlazením, a to je ten správný čas pro přelstění nějakého toho letního dravce.

 

Jak se narodil? Odkud přišel? Jeho původ zůstává zahalen tajemstvím. Nikoliv však pro nás. Pro lovce tělem i duší, kterým v žilách klokotá lovecká vášeň plná života. Z historických pramenů je známo, že na Kyjevské Rusi byla vydána jedna z prvních loveckých příruček.

 

Během zimních měsíců to mají milovníci přívlače těžké. Kromě nějaké té návštěvy na revírech, kde se provozuje lov na dírkách, si svého koníčka moc neužijí. O to více mají času na přípravu do nové sezony.

 

Jak hluboko jsem klesnul? Hlouběji než všichni ostatní! Že by konečně přišlo pikantní přiznání? Možná, že se přece jen dočkáte něčeho zajímavého, ale z rybářského života. Když však chceme být úspěšní, musíme jít jinam. Tam, kde jiní rybáři neloví. Do míst, kam jiní nedosáhnou!

 

Kdysi jsem si myslel, že nejlepší nástrahou je pouze potápivý wobbler. Několik úspěchů mě přesvědčilo o jeho úžasných schopnostech a já jsem tyto wobblery používal téměř vždy a všude. Tak to šlo až do jednoho večera.

 

Při svém rybaření a bádání nad úspěšností jednotlivých wobblerů jsem narazil na velikou rozmanitost v chování ryb. Často je to až k nevíře, jakou moudrostí a učenlivostí se ti naši šupinatí přátelé projevují. Plovoucí wobblery odmítají. Potápivé nevidí. Když taková situace nastane, volím... wobblery vznášivé!

 

„Rybář ohrožuje ryby mnohem více slovem, písmem, obrazem než vlastním rybařením!“ Dobře si to uvědomuji. Sdělit zkušenosti. Ukázat nadějná místa a nástrahy, to jsou věci, za které ryby často platí svými životy.

 

01 02
Naši partneři