Český Rybář

Rubrika

Zajímavosti

Filtrování obsahu

V rámci našeho seriálu o biologii se v několika článcích budeme zabývat nemocemi ryb. V předchozím pilotním čísle jsme si vysvětlili, jaké mohou být příčiny chorob ryb, jak se atak nemoci projevuje na jejich chování a jak se v terénu provádí vyšetřování zdravotního stavu ryb.

 

V minulých měsících jsme se na těchto stránkách podrobně věnovali životu ryb z pohledu fyziologické činnosti a potřeb jejich organismu. Zmapovali jsme si přitom základní tělesné funkce ryb a činnosti jednotlivých orgánů rybího těla. Organický život na této zemi, který je postaven na bílkovinovém základě, však provázejí nesčetné komplikace.

 

Lov na soukromých revírech je v naší zemi stále populárnější. Kromě možnosti ulovit zde relativně snadno kapry ve velikostech, které nejsou ve svazových vodách právě běžné, se tu nabízí i možnost chytit řadu dalších druhů ryb, z nichž některé byly donedávna v našich končinách poměrně exotické.

 

Náš seriál o biologii ryb se blíží ke svému závěru – postupně jsme si v něm představili základní tělesné funkce ryb a přiblížili Vám činnost rybího organismu, která i v závislosti na vnějším prostředí nabízí širokou škálu různých životních projevů, ve kterých bychom se měli i my – sportovní rybáři – aspoň částečně vyznat a orientovat.

 

První voda, na které jsem v životě rybařil s prutem, byla pískovna. Ve vesnici, kde jsem vyrůstal, bylo takových vodních ploch několik a procházely procesem neustálých změn. Zatímco jednu čerstvě bagrovali, druhá slibně zarůstala, další zaváželi a jiná už procházela obdobím postupné degradace rybí obsádky předznamenávajícím její úplný zánik.

 

Tímto článkem – třetím v pořadí - uzavřeme téma rozmnožování ryb. V minulých dvou dílech jsme si popsali funkci pohlavní soustavy, zmapovali si proces samotného rozmnožování (tření) ryb a věnovali se i vývoji rybího organismu v jeho jednotlivých životních periodách.

 

Prvního bolena jsem chytil někdy před dvaceti lety, posledního před několika dny. Během té doby jsem se změnil já, česká rybářská scéna, rozšíření bolena na našich revírech i přístup rybářské veřejnosti k této rybě. Vlastně se změnilo úplně všechno.

 

Ve druhé části našeho článku o pohlavní soustavě a rozmnožování ryb se již plně zaměříme na proces tření se všemi jeho specifiky a odlišnosti v rámci druhové diverzity naší ichtyofauny. Tomuto tématu jsme se sice na stránkách Českého rybáře již před časem věnovali, domníváme se však, že opakování je i v tomto případě matkou moudrosti, nehledě na to, že současný výzkum přináší některé nové zajímavé poznatky, o které by neměl být ani sportovní rybář ochuzen.

 

Lov ryb elektrickým agregátem má celou řadu výhod – je velmi účinný, potřebné zařízení je poměrně snadno k dispozici, jeho ovládání je poměrně jednoduché. Co tedy brání tomu, aby jej rybáři, případně i další osoby provozovali častěji?

 

V dalších několika dílech našeho seriálu zaměříme svoji pozornost na pohlavní soustavu a obecně problematiku rozmnožování ryb. Protože jde o téma nesmírně široké a chceme na něj nahlížet co nejvíce optikou sportovního rybáře, rozdělili jsme je do několika článků.

 

Využívání elektrického proudu pro lov ryb má jak řadu příznivců, tak i odpůrců. Nejčastějším důvodem nepříznivého hodnocení je názor, že elektrický proud ryby zabíjí nebo poškozuje. Při dodržení všech zásad a pravidel elektrolovu se jedná o šetrnou metodu, která většinu vodních organismů nijak nepoškozuje.

 

Ve druhé části našeho povídání o trávicí soustavě ryb si nejprve představíme tzv. přídatné trávicí žlázy, tvořené u ryb játry a slinivkou břišní, a poté se zaměříme na specifika výživy a potravního chování ryb – tedy témata, která se bezprostředně dotýkají i nás sportovních rybářů, protože – zjednodušeně řečeno – jen taková ryba, která je ochotna přijímat potravu, se při lovu s udicí stává naší potenciální kořistí.

 

Přesný výklad názvu elektrický agregát přináší česká technická norma ČSN EN 60335-2-86 – je to technické zařízení, které umožňuje zavést do vody elektrický proud pro účely chytání ryb nebo vytváření překážek proti všem ve vodě žijícím organismům. Tato norma také popisuje požadované technické a konstrukční provedení elektrických agregátů.

 

Přijímání, zpracovávání a vylučování potravy patří mezi nejzákladnější životní funkce všech živočichů. Podoba trávicí soustavy se pochopitelně liší podle vyvinutosti organismu a způsobu a typu přijímané potravy.

 

Elektrický agregát patří mezi velmi efektivní zařízení pro lov ryb. Přestože se většina jeho uživatelů domnívá, že se jedná o moderní technické zařízení, které bylo vyvinuto ve druhé polovině dvacátého století, první patent na zařízení pro lov ryb byl udělen již v 80. letech 19. století.

 

V posledních letech si často nahlas stěžuji, že zatímco v době mých rybářských začátků mi chyběly zkušenosti, informace a pořádné vybavení, takže jsem si musel složitě hledat cestu k rybímu bohatství okolních řek, dnes je tomu přesně naopak.

 

Jako je tomu i u jiných živočichů, vznikají také v rybím těle v průběhu metabolických procesů škodlivé zplodiny a nadbytečné látky, kterých se organismus musí zbavit.

 

Tak jsme se zase dočkali prvního z velkých rybářských svátků. Je sice fakt, že ne každý má potřebu ono magické datum v polovině dubna slavit, třeba už proto, že koule a pelety je možno sypat do vody po celý rok, ale přece jen je pstruhové zahájení dnem, na který se těší tisíce milovníků muškaření a přívlače.

 

Krev – tekutina, bez které není života, a srdce - základní životní orgán, který je v přeneseném významu přímo symbolem smyslu a hodnoty naší existence – mít dobré srdce znamená především smysluplně a kvalitně žít.

 

Plotice je pro spoustu českých rybářů jen obyčejná nepříliš zajímavá ryba vhodná snad jen pro nastražení na dravce, případně pro domácí výrobu rybích salátů.

 

01 02
Naši partneři