Český Rybář

Rubrika

Zajímavosti

Filtrování obsahu

Napadá vás občas, když tak sedíte u řeky, jak vypadala její obsádka v dobách, kdy do jejího složení nezasahoval člověk? Byla o dost jiná než dnes. Ve většině našich řek převládaly tzv. reofilní neboli proudomilné ryby, a to v počtu a velikostech, o kterých se nám dnes už většinou ani nezdá. Konkrétní zarybnění záleželo na charakteru toho kterého úseku.

 

Počet druhů ryb žijících na našem území se v poslední době často měnil. Některé vymizely, jiné k nám pronikly ze sousedních zemí a další jsme si dovezli sami. Ve většině případů z toho nic dobrého nevzešlo, a tak snaha introdukovat další cizí druhy postupně ustala. Bohužel se nedávno objevil host, který se k nám na návštěvu pozval sám, a vyhodit ho bude docela problém.

 

V průběhu letošní zimy jsem na internetu zveřejnil článek o současné legislativní situaci kolem kormorána. Tento opeřenec představuje pro naše vody bezesporu problém, který je třeba řešit, a proto přitahuje pozornost mnoha rybářů. Na síti se to projevuje i velkým počtem diskusních příspěvků následujících za článkem.

 

Naše povídání o nemocech ryb jsme započali rozdělením chorob do 3 hlavních skupin: nemoci nenakažlivé, nakažlivé a parazitární infekce. V minulém článku jsme si zmapovali nemoci nenakažlivé a nyní se zaměříme na oblast chorob způsobených rybám různými parazity.

 

Český rybář se na svých stránkách pravidelně věnuje dění kolem naší největší údolní nádrže. Pokud i Vy tuto problematiku sledujete, určitě víte, že na Lipně došlo v posledních letech k výraznému zhoršení kvality obsádky. Téměř tu vymizeli dravci a ubylo i ostatních druhů ryb. Ačkoli příčin je určitě více, na prvním místě je zcela nepochybně člověk.

 

Několik posledních let jsem si pohrával s myšlenkou pořídit si pro lov ryb nějaké plavidlo. Jenže jaké? Kdysi to bylo jednoduché - rybářské předpisy umožňovaly lov pouze z „rybářských loděk“, což byl terminus technicus zahrnující nesčetné variace na téma pramice. Ta doba už je naštěstí pryč. Dnes si může rybář svobodně zvolit z mnoha typů plavidel a je to tak dobře. Problém je ovšem v tom, že čím širší je výběr, tím těžší je si vybrat.

 

V rámci našeho seriálu o biologii se v několika článcích budeme zabývat nemocemi ryb. V předchozím pilotním čísle jsme si vysvětlili, jaké mohou být příčiny chorob ryb, jak se atak nemoci projevuje na jejich chování a jak se v terénu provádí vyšetřování zdravotního stavu ryb.

 

V minulých měsících jsme se na těchto stránkách podrobně věnovali životu ryb z pohledu fyziologické činnosti a potřeb jejich organismu. Zmapovali jsme si přitom základní tělesné funkce ryb a činnosti jednotlivých orgánů rybího těla. Organický život na této zemi, který je postaven na bílkovinovém základě, však provázejí nesčetné komplikace.

 

Lov na soukromých revírech je v naší zemi stále populárnější. Kromě možnosti ulovit zde relativně snadno kapry ve velikostech, které nejsou ve svazových vodách právě běžné, se tu nabízí i možnost chytit řadu dalších druhů ryb, z nichž některé byly donedávna v našich končinách poměrně exotické.

 

Náš seriál o biologii ryb se blíží ke svému závěru – postupně jsme si v něm představili základní tělesné funkce ryb a přiblížili Vám činnost rybího organismu, která i v závislosti na vnějším prostředí nabízí širokou škálu různých životních projevů, ve kterých bychom se měli i my – sportovní rybáři – aspoň částečně vyznat a orientovat.

 

První voda, na které jsem v životě rybařil s prutem, byla pískovna. Ve vesnici, kde jsem vyrůstal, bylo takových vodních ploch několik a procházely procesem neustálých změn. Zatímco jednu čerstvě bagrovali, druhá slibně zarůstala, další zaváželi a jiná už procházela obdobím postupné degradace rybí obsádky předznamenávajícím její úplný zánik.

 

Tímto článkem – třetím v pořadí - uzavřeme téma rozmnožování ryb. V minulých dvou dílech jsme si popsali funkci pohlavní soustavy, zmapovali si proces samotného rozmnožování (tření) ryb a věnovali se i vývoji rybího organismu v jeho jednotlivých životních periodách.

 

Prvního bolena jsem chytil někdy před dvaceti lety, posledního před několika dny. Během té doby jsem se změnil já, česká rybářská scéna, rozšíření bolena na našich revírech i přístup rybářské veřejnosti k této rybě. Vlastně se změnilo úplně všechno.

 

Ve druhé části našeho článku o pohlavní soustavě a rozmnožování ryb se již plně zaměříme na proces tření se všemi jeho specifiky a odlišnosti v rámci druhové diverzity naší ichtyofauny. Tomuto tématu jsme se sice na stránkách Českého rybáře již před časem věnovali, domníváme se však, že opakování je i v tomto případě matkou moudrosti, nehledě na to, že současný výzkum přináší některé nové zajímavé poznatky, o které by neměl být ani sportovní rybář ochuzen.

 

Lov ryb elektrickým agregátem má celou řadu výhod – je velmi účinný, potřebné zařízení je poměrně snadno k dispozici, jeho ovládání je poměrně jednoduché. Co tedy brání tomu, aby jej rybáři, případně i další osoby provozovali častěji?

 

V dalších několika dílech našeho seriálu zaměříme svoji pozornost na pohlavní soustavu a obecně problematiku rozmnožování ryb. Protože jde o téma nesmírně široké a chceme na něj nahlížet co nejvíce optikou sportovního rybáře, rozdělili jsme je do několika článků.

 

Využívání elektrického proudu pro lov ryb má jak řadu příznivců, tak i odpůrců. Nejčastějším důvodem nepříznivého hodnocení je názor, že elektrický proud ryby zabíjí nebo poškozuje. Při dodržení všech zásad a pravidel elektrolovu se jedná o šetrnou metodu, která většinu vodních organismů nijak nepoškozuje.

 

Ve druhé části našeho povídání o trávicí soustavě ryb si nejprve představíme tzv. přídatné trávicí žlázy, tvořené u ryb játry a slinivkou břišní, a poté se zaměříme na specifika výživy a potravního chování ryb – tedy témata, která se bezprostředně dotýkají i nás sportovních rybářů, protože – zjednodušeně řečeno – jen taková ryba, která je ochotna přijímat potravu, se při lovu s udicí stává naší potenciální kořistí.

 

Přesný výklad názvu elektrický agregát přináší česká technická norma ČSN EN 60335-2-86 – je to technické zařízení, které umožňuje zavést do vody elektrický proud pro účely chytání ryb nebo vytváření překážek proti všem ve vodě žijícím organismům. Tato norma také popisuje požadované technické a konstrukční provedení elektrických agregátů.

 

Přijímání, zpracovávání a vylučování potravy patří mezi nejzákladnější životní funkce všech živočichů. Podoba trávicí soustavy se pochopitelně liší podle vyvinutosti organismu a způsobu a typu přijímané potravy.

 

01 02
Naši partneři