Český Rybář

Tahle výstižná charakteristika norského ostrova Vega mě napadla hned při první rybářské vyjížďce. Měl jsem totiž pocit, že se přes množství různě velkých ostrovů a ostrůvků ani nemůžeme dostat na volné moře.

Každé začátky jsou těžké. To samozřejmě platí i u rybařiny, a nemyslím tím jen pronikání do vlastního umění chytit ryby. Nelehkým úkolem je i výběr prvního rybářského náčiní.

Stovky nástrah z měkké gumy v rybářských prodejnách už člověku pořádně zamotají hlavu. Kdy, kde a proč tu či onu použít a bude-li navíc ještě úspěšná, zjistíme nejčastěji teprve na rybách.

Tento recept „vystřihl“ při poslední návštěvě Norska kamarád Jirka z čerstvě uloveného halibuta. Dal si tu práci a halibutí filet nakrájel na malé kostičky, které pak pečlivě omotal plátky originální pancetty (italská neuzená slanina).

 Kdo by nesnil o panenském revíru? A navíc v blízkém sousedství proslulých jmen norských ostrovů, jako jsou Soroya, Arnoy, Vannoy a Fugloy? Nedaleko nad fjordem Kvaenangen a v těsném sousedství Oksfjordu?!

Už potřetí se budím v kajutě naší rybářské lodě. Pohled malým okénkem prozrazuje, že se změnilo počasí. Namísto modré oblohy a vycházejícího slunce vidím jen těžká olověná mračna.

Ráno v osm mě budí dusot nohou na palubě a ševelení deště na střeše kajuty. Chvíli se povaluji na posteli a čtu si, ale halas na zádi mě nakonec přinutí vstát. Luboš se Sašou už jsou dávno vzhůru a zkoušejí chytat u dna na kousky masa.

Pštrosí nymfa je další z mých pokusů vymýšlet něco nového. Tato muška může v menších velikostech představovat (při troše fantazie) různé druhy jepic a ve větším provedení by mohla připomínat pošvatku.

Feederem se dá lovit na mnoho způsobů a vůbec to není nudná položená, jak si někteří neznalí rybáři myslí.

Loni na podzim jsem prováděl inovaci většího množství mušek a dnešní vzor je jedním z těch osvědčených, ale nově uvázaných. Blešivce používám na vodách, kde převažuje lipan, protože právě tyto vzory upřednostňuje.

Cesta k tomuto receptu byla opravdu trnitá a jednu chvíli jsem si dokonce myslel, že vše rovnou vyhodím do koše. Napadlo mne totiž použít k obalení ryby směs medu, citronu, parmazánu a dýňových semínek.

Kdysi dávno, když jsem byl ještě v chlapeckém věku, mi jeden můj starší a hodně úspěšný kolega řekl: „Kdo chytá hlavou, chytá víc než ostatní.“ Samozřejmě jsem tato slova chápal, ale nepřikládal jsem jim žádný velký význam. Tenkrát mi stačilo být u vody a chytat.

Co je to pustina? Je to místo bez lidí? Místo bez stromů? Je to poušť? Jsou to strmé srázy skalnatých hor? Nevíte? Já už ano! Pustina je Ingoy – a je úchvatná...

Vánoce a český kapr! Kombinace, bez které si spousta českých rodin nedovede svátky vánoční ani představit. Jsou však experimentátoři, kterým kapr nechutná a zkouší ho nahradit nejrůznějšími pochutinami od lososa po vepřový řízek. Já osobně mám rád kapra i bramborový salát, ale protože rovněž rád zkouším, občas sklouznu k nejrůznějším variacím přípravy. A v tomto receptu šlo o pokus spojit českou klasiku hned dvakrát! Obalil jsem kapra v dobrém bramboráku a připravil k tomu úplně jednoduchý bramborový salát. Vážně to bylo dobré!

Nedávno jsem sledoval oblíbený kuchařský pořad s Jamiem Oliverem, ve kterém připravoval vynikající bagety s do tenka rozklepaným kuřecím řízečkem pečeným na grilu a... guacamole! Tato vynikající mexická specialita je tak lahodná, že mne hned napadlo vyzkoušet ji v nějaké kombinaci s rybou. A... recept pro toto číslo byl na světě!

Stojí kapitální bílé ryby skutečně raději dále od břehu? Dohodíme do těchto vzdáleností s klasickou sestavou s pevným splávkem? Nebylo by lepší použít předvážený „angličák“ (waggler)?

Dostal jsem chuť na něco ostřejšího, a tak bylo celkem jednoduché spojit příjemné s užitečným. Tím příjemným samozřejmě myslím kulinářský zážitek, užitečný byl fakt, že jsem mohl nafotit další recept do našeho časopisu. Asijských variant přípravy mořských plodů je nespočet. Já zvolil vlastní cestu z ingrediencí, které znám a vím, jak se při kuchyňské přípravě chovají. A výsledek? Prý vynikající!?

Odpověď na tuto celkem triviální otázku získáte záhy. Dnešní příspěvek do rubriky „Plavaná“ by totiž měl co nejnázornějším způsobem (pomocí fotoseriálu) krok za krokem předvést postup, jak na to.

K mušlím jsem měl před mnoha lety velice vlažný přístup – ostatně, určitě nejsem sám. Nakonec ale přišlo prozření a dnes si neumím představit, že bych si nějaký druh mušlí nepřipravil alespoň jednou měsíčně. A to už nemluvím o těch čerstvě vylovených z moře, což je jedna z věcí, na kterou se v Norsku (nebo kdekoli jinde) opravdu těším. Protože mám v oblibě i sušená rajčata (nejlépe naložená v oleji), pokusil jsem se tyto dvě propriety zkombinovat a... nový recept byl na světě!