Letošní prázdniny jsou ve znamení úmorných veder. Den za dnem padají nové a nové teplotní rekordy, žárem se deformují silnice, lidé horkem kolabují a ve vodě nehledají ryby, ale příjemné osvěžení a únik z pekelné výhně. Toto počasí, přestože je svým způsobem extrémní, není pro letní období nic zcela výjimečného a každý sportovní rybář s ním musí svým způsobem počítat.
Jelec jesen byl pro mne vždy zahalen rouškou tajemství a někdy to vypadalo, že se mi tato ryba vysmívá. Občas jsem ho ulovil stejně jednoduše jako plotici, často o mé nástrahy absolutně nejevil zájem. Výprava specializovaná na lov této ryby by se tedy mohla jevit jako čiré bláznovství – přesto jsem ji podnikl...
Je celkem jedno jestli v řekách, ve spojovacích kanálech, rybnících nebo přehradách, okouni se v našich vodách vyskytují prakticky všude. A mnozí z nás si jistě rádi vzpomenou na neopakovatelně nádherný okamžik, kdy téměř každý hod znamenal záběr, a to ve chvíli, kdy jsme vlastním přičiněním či pouhou náhodou vypátrali jejich mnohačetné hejno.
Léto je v plném proudu a já přemýšlím, kam vyrazit s muškařskou výbavou za místním dravcem. Počasí nám v tomto měsíci moc nepřeje, a proto se náš lov posouvá na brzké ranní hodiny nebo pozdní večer, kdy jsou ryby nejaktivnější.
K používání plovoucích mělce potápivých wobblerů jsem měl vždy nějaké výhrady. V duchu jsem se sám sebe ptal. „K čemu takovéto wobblery vlastně jsou? Ryba číhající v hloubce na ně stejně nikdy nezaútočí!“
Když rybář řekne: „Namíchal jsem krmení,“ pak to není věta hodná zvláštního komentáře, ale všichni víme, že se jedná o téma, o kterém se můžeme sáhodlouze bavit a diskuse nebude mít konce. Jen si vezměte kolik druhů krmení a od kolika výrobců můžete dnes mít, nemluvě o stovkách dipů, posilovačů a komponentů.
Ačkoliv jsme se nacházeli v relativně bezpečné zóně, posouvaly nás příležitostné poryvy březnového větru mohutnými skoky kupředu. Bylo to jen nouzové řešení, protože na naše oblíbená místa se za tohoto počasí dnes v žádném případě nedostaneme.
Tato montáž je vytvořená z měkké, velmi tenké, ale přitom (díky hustému splétání a pevným vláknům) vysoce odolné pletené šňůry Granity a rybáři velmi často používaného háčku s prodlouženým ramínkem SB 300. Díky pevným materiálům je možné ji použít i v těch nejnáročnějších podmínkách.
Nepatřím zrovna mezi ty rybáře, kteří připisují úspěšnost výhradně jen nástrahám, ale v případě našich výsledků na závodech je považuji za jedno z nejžhavějších želízek v ohni. Ty, kteří teď čekají, že odhalím nebo doporučím nějakou zázračnou kuličku, se kterou budou vždy a všude na vrcholu, asi zklamu.
Tak jsme se konečně dočkali – jsou tu letní prázdniny, pro mladého rybáře doba vyvolená. V tento čas můžeme lovit ryby prakticky všemi dovolenými prostředky, takže je často těžké se vůbec rozhodnout, kterému rybolovnému způsobu dáme tentokrát přednost. Při chuti jsou jak kapři a bílé ryby, tak i dravci, které se snažíme přelstít vláčením.
Sezona dravých ryb je již v plném proudu, a proto se na naše oblíbené dravce, jako štika či candát, můžeme vypravit s muškařskou výbavou a vychutnat si nezapomenutelné okamžiky při chytání a zdolávání těchto predátorů na tak jemnou výbavu, jakou skýtá muškařský prut.
Zkušený stopař pozná, kolik má ve svém revíru zvěře, ale co rybář? Pozná to také? Když si nasadíme polarizační brýle, uvidíme kousek pod hladinu. Ale to je vše. V případě, že se budeme dobře krýt, můžeme vidět i stopy na hladině.
Feederové pruty a krmítka k sobě neodmyslitelně patří a řekne-li se v současné době – feederové krmítko - pak má jistě každý představu, o čem se mluví. Jenže - vždycky to nemusí být až tak úplně pravda.
Byl to obrovský boom! Kapkovité olůvko, trojobratlík, kmenový vlasec, návazec, háček nebo trojháček a nástražní rybka. Tak prosté byly mé první pokusy s odnoží hlubinné přívlače používané v našich podmínkách. Bylo to relativně pohodlné, jednoduché a hlavně … účinné! Candáti, štiky i okouni brali jak o závod a nebyl problém nachytat několik desítek dravých ryb během jedné rybářské vyjížďky. Kdeže loňské sněhy jsou?!
Projíždím centrem Plzně a nevěřím svým očím, když vjíždím do roje chrostíků, vytvářejících mohutný houf vznášející se nad silnicí. Zastavuji u krajnice a v údivu vystupuji z auta, abych se podíval, co se děje.
V poslední době se stal kombinovaný návazec fluorocarbon - pletená šňůra mezi kapraři velmi populární. Konstrukce tohoto návazce těží z výhod materiálu Stiff Line, který je dostatečně tuhý, čímž eliminuje vytváření nežádoucích pavučin kolem zátěže, což hrozí u podobných montáží s delší fluorocarbonovou částí u měkčích materiálů (včetně tenkého fluorocarbonu).
Pokud hledáme typickou nástrahu pro měsíc červen, nemůžeme zkrátka na prvním místě nezmínit nástrahy určené k lovu dravých ryb, jejichž sezona přesně v polovině tohoto měsíce začíná. A protože mládeži jediné povolené nástrahy, určené výhradně k lovu dravých ryb, jsou ty umělé vláčecí, je nabíledni, že se budeme věnovat právě jim.
Návazce jsou bezpochyby jednou z nejdiskutovanějších součástí moderní kaprařiny. Jakmile někomu začnou padat ryby nebo nemá tolik záběrů jako kolega (přičemž používá stejné boilie), začne hledat problém v návazcích.
Na hranici mezi dvěma světy - vodou a nebem - leží veliký poklad. K cestě za jeho objevením je potřeba naše „bezchybné“ lidské myšlení nahradit myšlením rybím, otevřenýma očima a trpělivostí.
Když jsem konečně z lodi nahodil živou nástrahu, začal jsem mělkou a čistou vodu zátoky prochytávat i přívlačovým prutem. Má malá loďka zvolna driftovala v mírném ranním větříku, a tak jsem mohl nerušeně nahazovat do blízkého okolí a zkoušet místní „panenskou“ vodu.
