Český Rybář

V závěru článku z minulého čísla jsme si dali malou ochutnávku z plavané, v podobě povídání o zátěži, resp. brocích. Dnes se k plavané vracíme a probereme si, co vše budeme k chytání touto metodou potřebovat.

Prut se prohýbal pod nápory velkého nilského okouna. Když si ryba usmyslela vyrazit do spásných hlubin asuánské přehrady, sledoval jsem jen bezmocně vlasec odvíjející se z navijáku za typického vrčení namáhané brzdy.

Tuto mušku jsem nazval grizzly klinkhammer, protože tvarem a provedením připomíná mušky od vazače Klinkhammera. Není to můj původní vzor, ale věnoval mi ho loni v červnu Franta Hanák při chytání  za rojení chrostíků na Vltavě pod Vyšším Brodem.

V tomto seriálu si představujeme jednotlivá pásma tekoucích vod, jak je už v 19. století vytyčil známý český zoolog Antonín Fryč. Ten rozdělil tok podle jeho charakteru do čtyř pásem, která pak nazval podle nejtypičtějšího druhu ryb, který dané prostředí obývá.

Lov na plavanou, položenou či lov se stále oblíbenějšími pestře zbarvenými špičkami jsou jednoznačně tři nejrozšířenější způsoby lovu kaprovitých ryb, ke kterým neodmyslitelně patří vnadění.

 Je to už pár let, co se mezi rybáři lovícími na položenou objevil koncový lovný systém, který se vžil pod názvem srkačka. Není to nic složitého. Jedná se v podstatě o obyčejné spirálové krmítko, jehož středem vede plastová trubička, na které může být umístěna zátěž.

Máme vybrány tři základní věci, bez kterých se neobejdeme při žádném z rybolovných způsobů – prut, naviják a vlasec. Zbývá nám poslední drobnost, bez které vlastně ani žádnou rybu chytit nemůžeme – háček.

Jsou čtyři hodiny ráno, z dálky sem doléhá burácení příboje a černočerná tma zakrývá okolní lagunu i tropický prales. Čelovky šesti Čechů jsou široko daleko jediným světlem v africké džungli.

Muška ve velikosti háčku č. 16 a 18 se hodí spíš na podzim, kdy je doba lipanů a také olivek. V květnu jsem se setkal s jejich hromadným rojením, ale byly větších velikostí.

V tomto seriálu si představujeme jednotlivá pásma tekoucích vod tak, jak je už v 19. století vytýčil známý český zoolog Antonín Fryč. Ten rozdělil tok podle jeho charakteru do čtyř pásem, které pak nazval podle nejtypičtějšího druhu ryb, který dané prostředí obývá.

Pokud chcete objevit poslední z hranic rybolovu, existuje pouze jedno místo, kam jít – Freshwater Cove, Kimberley na západě Austrálie. Region Kimberley v severní části spolkového státu Západní Austrálie je jedním z nejzapomenutějších míst pro sportovní rybaření.

Systém s  krmítkem umístěným na konci vlasce není při lovu feederem vůbec běžný. Nejčastěji se setkáme s různými variantami páternosteru anebo průběžky. Jenže systém koncového krmítka není nic jiného než zcela obyčejný, ale obrácený páternoster.

To nejsložitější, tedy výběr prutu a navijáku, máme úspěšně za sebou. V předcházejících dvou číslech časopisu jsme tomuto náčiní věnovali potřebnou pozornost a nyní se podíváme na další nezbytnost, kterou je... vlasec.

V tomto čísle vám předložím další recept, u něhož jsem jako marinádu využil sýr. Tentokrát to byl cottage, který má tu výhodu, že není příliš chuťově výrazný a můžeme si ho tudíž dochutit, jak je nám libo.

V rybářských článcích (nejen v našem časopise) se často setkáváme s termínem tzv. rybího pásma tekoucích vod. Někteří z našich mladých čtenářů nám napsali, že vlastně přesně neví, co si mají pod tímto pojmem představit.

Velmi dobře známá, ale při lovu feederem méně používaná (než páternosterová sestava) je klasická průběžka. Těžko říci, proč se používá méně.

Začátkem února se vydala skupina českých a slovenských rybářů testovat mořský rybolov do karibské oblasti – konkrétně na ostrov Tobago. Tento nám poměrně málo známý ostrov je typický svou atmosférou i černými obyvateli.

Konečně přichází duben a s ním se všichni nedočkaví muškaři těší na začátek nové sezony. Letos je (alespoň pro mne) to „těšení“ mimořádně silné, protože po loňské a předloňské mírné zimě, kdy se dalo na mimopstruhových vodách lovit během celé zimy, to letos skoro nešlo, a když tak velice omezeně.

V minulém čísle jsme vybrali prut a můžeme přikročit k výběru druhé nejdůležitější části našeho nového náčiní – navijáku. Bez něj se stejně jako bez prutu neobejdeme.