Český Rybář

BIOLOGIE RYB / Nemoci způsobené parazity – členovci

/ Zajímavosti / Text: Tomáš Lotocki, Lukáš Vetešník / Foto: autoři, Karel Halačka, Josef Ptáček

Jak už jsme v našem seriálu několikrát zmiňovali, nemoci ryb mohou mít mnoho různých příčin. Vedle chorob nenakažlivých, způsobených například mechanickým poškozením, a chorob nakažlivých tu máme velkou skupinu nemocí, které jsou způsobeny různými parazity. I tyto choroby dále rozdělujeme do několika skupin podle organismů, které na tělech ryb cizopasí.

 

V minulém článku jsme si povídali o protozoozách, což jsou nemoci způsobené jednobuněčnými mikroorganismy – prvoky. Další velkou skupinu parazitárních infekcí tvoří tzv. artropodózy, což jsou nemoci vyvolané členovci, konkrétně parazitárními korýši.

Členovci

Členovci představují největší kmen živočišné říše, do nějž řadíme například veškerý hmyz. Velkou skupinu členovců představují i korýši, kterých známe více než 50 tisíc druhů. Většina z nich žije ve vodním prostředí, a to ve sladké i slané vodě. Mezi korýše se řadí jak velmi známí a hospodářsky cení živočichové (např. krabi, humři, krevety či raci), tak i mnoho mikroskopických organismů, které jsou součástí planktonu, a tím i přirozenou potravou ryb (např. buchanka nebo perloočka). Někteří drobní korýši – či jejich vývojová stádia – však mohou rybám i škodit, neboť jsou schopni na jejich tělech parazitovat a způsobovat nemoci zvané artropodózy. Mezi známé korýše parazitující na rybách patří rody Argulus, Lernaea, Ergasilus a Basanistes. Především parazitární infekce způsobené korýši z rodu Argulus a Ergasilus se vyskytují poměrně běžně a snad každý sportovní rybář se s rybou sužovanou těmito nepříjemnými cizopasníky musel někdy u vody setkat.

Zástupci rodu Argulus

Každému rybářskému hospodáři, ale jistě i nejednomu sportovnímu rybáři něco říká pojem kapřivec. Jedná se o jednoho z nejhojnějších korýšů cizopasících na rybách, ať už v rybničních chovech, akváriích nebo i ve volných tekoucích vodách. Kapřivci jsou pouhým okem dobře viditelní (největší z těchto argulů měří přes 1 cm) a cizopasí na ploutvích i povrchu těla ryb – nejčastěji je však najdeme na bázích jednotlivých ploutví. Kapřivců známe více druhů, které rozlišujeme podle ryb, na nichž cizopasí. Nejběžnější je druh Argulus foliaceus, který cizopasí na kaprovitých rybách; dále se u nás vyskytuje Argulus japonicus, který je v našich vodách nepůvodní a dostal se sem pravděpodobně s importem kaprů z východní Asie. Největším druhem kapřivce, cizopasícím na lososovitých, lipanovitých a síhovitých rybách, je Argulus coregoni.

Kapřivci patří mezi tzv. dočasné parazity, kteří se mohou v dospělém stádiu ze svého hostitele uvolnit a volně žít i bez něho. Samičky kapřivců kladou vajíčka na různé předměty ve vodě (kameny, větve, vodní rostliny aj.); z vajíček se pak líhnou larvy, které musí najít v průběhu tří dnů svého hostitele, jinak uhynou. Kapřivci jsou na rybách uchyceni pomocí dvou kruhových přísavek a jednoho páru přeměněných kusadlových nožek (tzv. antenul). Při teplotě vody pod 8 °C se vývojový cyklus kapřivců zastavuje. Přezimují pak na rybách, pokrytí silnou vrstvou ochranného slizu; na jaře se po zvýšení teploty probírají z klidu a jejich vývojový cyklus pokračuje.

Kapřivci sají krev a tělní tekutinu ryb pomocí tzv. chobotku, kterým probodnou kůži. Rybám způsobují nepříjemné rány, které se zaněcují - v místě vpichu se pak často tvoří krevní podlitiny. Přítomnost parazita indikuje také zvýšené množství slizu, jehož produkcí se ryba brání dalšímu šíření infekce. Nebezpečí této choroby se odvíjí od množství parazitů, celkového zdravotního a výživného stavu obsádky a stáří napadených ryb.

Pokud se kapřivci vyskytují v relativně malém počtu (od pár jedinců po několik desítek kusů), dospělou a zdravou rybu nijak významně nepoškozují. Naopak u rybího plůdku může už několik desítek nenasytných kapřivců způsobit úhyn - napadené rybky mají obvykle červené skvrny na spodní straně hlavy a břicha. Při masivním výskytu těchto parazitů však může docházet k vážným zdravotním komplikacím i u dospělých ryb. Autoři tohoto článku mohou například na základě vlastní zkušenosti popsat poměrně vzácný případ, který se udál před časem na jedné soustavě menších rybochovných nádrží v blízkosti Brna. Na těchto rybnících došlo v důsledku expanze kapřivce k úhynu stovek velkých, asi tříkilových kaprů. Tyto ryby byly přitom jinak v dobrém výživném stavu. Množství parazitů na jedné rybě však šlo do stovek až tisíců (cca 2 tisíce jedinců) a toto množství dokázalo zlikvidovat i dospělé a dobře živené ryby. Při vysoké intenzitě napadení se nemoc u ryb projevuje neklidem a otíráním poškozených míst o různé předměty, např. ponořené větve keřů a stromů nebo kameny. Při zvlášť masivním ataku přestávají posléze ryby přijímat potravu. K likvidaci kapřivců se na rybnících používá především koupel parazitovaných ryb v roztoku kuchyňské soli. Expanzi kapřivců lze na rybochovech také preventivně předcházet, především pravidelným zimováním nádrže (tj. ponecháním rybníka přes zimu bez vody) a dezinfekcí loviště páleným nebo chlorovým vápnem.

Zástupci rodu Ergasilus

Původci častých artropodózních nemocí jsou i zástupci rodu Ergasilus. Tito korýši mohou žít ve stojatých i tekoucích vodách a napadají různé druhy ryb, velmi často líny a síhy. Původcem nemoci je chlopek Ergasilus sieboldi, cizopasící na žábrech ryb. Zajímavé je, že ze všech vývojových stádií korýše cizopasí na rybách jen oplozené samice, které jsou velké v průměru okolo 0,5 centimetru, i když mohou výjimečně dosáhnout i přes 1 centimetr délky. Svého hostitele tyto oplozené samičky vyhledávají za pomoci proudění vody při dýchacích pohybech skřelí ryb. U dospělých parazitujících samic jsou po stranách zadní části jejich těla dobře rozeznatelné dva váčky, které jsou plné vajíček. V těchto váčcích začíná embryonální vývoj, který pokračuje líhnutím a dalšími osmi vývojovými stádii, při nichž se korýši pohybují volně ve vodním sloupci a postupně se proměňují v dospělce schopného reprodukce. Po kopulaci samci hynou, zatímco samice vyhledávají svého hostitele, na jehož žábrech žijí paraziticky až 1 rok. K udržení na žábrech jim pomáhají drobné háčky, které vznikly přeměnou z původních tykadel. Neživí se přitom krví, ale buňkami pokožky žaber.

Příznaky onemocnění jsou rozpoznatelné až při vysokém stupni napadení a projevují se dušením ryb. Žábry v místě napadení chlopky mají růžovou barvu a vytvářejí se na nich krváceniny. Terapie je u této choroby velmi náročná, neboť léčebné koupele likvidují některá vývojová stádia, jsou však neúčinné na dospělé chlopky. Na rybnících je proto výskytu této choroby třeba preventivně předcházet, a to stejně jako u kapřivce především ponecháním nádrže přes zimu bez vody a dezinfekcí loviště páleným nebo chlorovým vápnem.

Zástupci rodu Lernaea

Představitelé tohoto rodu korýšů nejsou tak hojní jako kapřivci nebo chlopci; častěji se vyskytují v tekoucích vodách, kde napadají některé kaprovité ryby, např. hořavky nebo karase. Původcem onemocnění jsou tzv. červoci, jejichž nejtypičtějším a nejrozšířenějším představitelem je červok kapří Lernaea cyprinacea, který – jak už je z jeho druhového jména patrné - cizopasí na kaprovi a některých dalších kaprovitých rybách. Tito korýši dorůstají délky přes 1 cm a podobně jako chlopci procházejí během života hned několika vývojovými stádii. Stejně jako v případě chlopků tu cizopasí jen samička, která se zavrtává do kůže ryb pomocí tvrdých výrůstků na hlavě. Přes šupiny proniká až hluboko do svaloviny ryb, kde poškozuje tkáně a uvolňuje do nich toxiny. Větší část těla má přitom na povrchu a na pohled vypadá jako nitka, táhnoucí se zpod šupiny (viz foto). Ani červoci se neživí přímo krví, ale kožními buňkami ryb.

Ve volné přírodě je kulminace jejich výskytu nejvyšší v letním období. Léčba této choroby ve volných tekoucích vodách pochopitelně není možná, v akvarijních nebo zahradních chovech se ryba léčí mechanickým odstraněním korýše z těla a následnou koupelí v solném roztoku.

Zástupce rodu Basanistes

Tento parazit se vyskytuje pouze u hlavatek, jimž však může způsobit velmi závažné onemocnění. Původcem choroby je asi 1 cm dlouhý korýš sepnutka hlavatková Basanistes huchonis, který cizopasí na vnitřní straně skřelí. Cizopasným elementem jsou opět pouze samičky, které napadeným hlavatkám způsobují poškození tkáně skřelí, které vede až k hypertrofii (růstu) tkáně. Při masivní invazi dochází i k úhynům, a to i u větších jedinců hlavatky. U generačních hlavatek se dokonce sepnutky z těla mechanicky odstraňují při celkové anestézii ryb. Prevence této choroby je podobná jako u předchozích druhů artropodóz.

 

Naši partneři