Český Rybář

RYBÁŘSKÉ OSOBNOSTI / David Havlíček

/ Osobnosti / Text: Milan Rozsypal / Foto: archiv Davida Havlíčka

Dnes nám bude odpovídat na otázky zkušený rybář, kterému jsou blízké snad všechny způsoby lovu ryb. Dost možná, že je to dáno jeho závodní činností ve sportovním lovu ryb přívlačí nebo jeho všeobecným rybářským zápalem poznávat a učit se vše nové. Své zkušenosti si ale nenechává pro sebe.

 

Díky tomu se prostřednictvím mnoha jeho článků s rybářskou tématikou můžeme seznámit s jeho znalostmi a postřehy. Nevýrazněji se to projevuje v knize „Sumec – životní výzva“, ve které předává rybářům dlouholeté zkušenosti z lovu své nejoblíbenější ryby. Jeho aktivity jsou neuvěřitelně široké. Jako rybář a cestovatel procestoval méně známé končiny světa, které zdokumentoval jako fotograf i jako kameraman. To vše potom zúročil na mnoha rybářských DVD, ale i ve své šéfredaktorské činnosti na serveru www.chytej.cz. Jako aktér a producent televizního pořadu „Jak na ryby s Rudou Hrušínským“, přináší na TV obrazovky všem rybářům (i nerybářům) radost a zajímavý pohled na rybářský sport. Jak se může stát, že člověk tak propadne rybářské vášni, která se stane jeho povoláním?

1. Jak dlouho rybaříte?

Ryby chytám od svých tří let až do současnosti. Krátce před dvacítkou jsem rybařinu asi na dva roky opustil. Asi jako každého chlapa mě v tu dobu zajímaly spíše holky. Netrvalo to dlouho, jednu trofejní jsem ulovil a k rybám se vrátil. To znamená, že rybařím zhruba 31 let? Uf, docela hezká řádka let…

2. Kdo Vás přivedl k rybaření?

Moje rybářské začátky byly zcela prozaické – začal jsem chytat ve třech letech zlaté karásky. Bylo to s dědou na tůni plné stulíků. Z vyprávění vím, že jsem u vody vydržel sedět celé hodiny. Genetická „nemoc“ to však nebyla. V naší rodině totiž ryby nikdo nechytal. Moji vášeň jsem tedy nezdědil, byla mi svatým Petrem, patronem nás rybářů, nadělena do vínku.

3. Která z ulovených ryb Vás nejvíc potěšila a proč?

Budu se opakovat, ale říkám to vždy a bude tomu tak i dnes. Vážím si všech ryb, které ulovím vlastním uměním. To je důležité! A nemusí být nijak velké. Navíc jsou pro mne dnes důležité i okolnosti a zážitky, které úlovek provázejí. Samozřejmě dodnes strašně rád vzpomínám na velké sumce ulovené v Itálii. Na téměř půlmetrové okouny z Mongolska, ale stejně tak třeba na nádherně barevného čtyřiceticentimetrového pstruha uloveného v krásné a divoké vodě na Šumavě, kde je taková ryba vzácná. Stejně mě potěší i úlovek tlouště, jehož stanoviště dokážu najít a přesným hodem s dobře zvolenou nástrahou jej přelstít. A ve finále mi ani nevadí, když mi taková ryba u břehu spadne.

4. Je jen velmi málo rybářů, jejichž koníček je tak výrazně spojen i s jejich prací. U Vás tomu tak opravdu je. Můžete nám prosím k tomu něco říci?

Poté, co mě koncem druhého tisíciletí pohltila sumcařina a během pár let se mi podařily pěkné úlovky, byl jsem osloven Tomášem Rozsypalem, zda bych o tom něco nenapsal. Tuším v roce 2002 vyšel můj první článek, čímž jsem si splnil mnohaletý sen. Pak přišly další články. Přibyl server www.CHYTEJ.cz. Začal jsem závodně chytat přívlačí. Napsal jsem knihu o sumcích, začal natáčet rybářské filmy a produkovat pro Českou televizi pořad o rybách s Rudou Hrušínským. Spolupracuji na organizaci rybářského veletrhu. Dnes tedy rybařina a vše okolo vyplňují veškerý můj čas. Na jednu stranu to vypadá báječně, a tak to i vnímám, ale na druhou stranu se koníček, v pravém slova smyslu, lehce vytratil. Na ryby již vyrazím málokdy „jen tak“. Většinou přemýšlím, jak vycházku využít fotograficky, filmově či jinak. Zatím ale svého rozhodnutí nelituji. Poslední dobou se mi trochu daří vypustit z některých rybářských vycházek práci, a tak se mi rybaření zase stává koníčkem.

5. Která z Vašich nástrah je nejoblíbenější? Máte nějakou zvláštní příhodu nebo zkušenost s rybolovem na tuto nástrahu?

Velmi rád chytám přívlačí a bude to tedy vláčecí nástraha. A tou je smaček, který umožňuje imitovat rybičku v různých životních situacích, a je jen v rukou rybáře, jak to umí. To mě neskutečně baví. Různě tahat, pocukávat, kombinovat pohyby nástrahy. A navíc lze smačky nastražovat různými způsoby – obyčejně na jigovou hlavičku, na streamerový háček se zátěží mimo, dropshot atd. Je to prostě neuvěřitelně variabilní nástraha a dravci ji milují. Každé smačkování je zvláštní a přináší díky zmiňované variabilitě nové zkušenosti. Zrovna u smačkování bych řekl, že přísloví „dvakrát nevstoupíš do jedné řeky“ platí dvojnásob. A příhoda? Při natáčení podvodních záběrů do filmu o chytání na dírkách jsem měl možnost „on-line“ sledovat pohyb smačků i při nepatrném pohybu špičky prutu a záběry pstruhů a sivenů. Bylo až neuvěřitelné vidět, že někdy méně je více a jak málo stačí k vyprovokování ryby k záběru. A samozřejmě vidět, jak útok ryby na nástrahu vypadá, bylo neskutečným zážitkem. Možná i proto zákazníci tento film hodnotí tak kladně.

6. Myslíte si, že spojení Vaší práce a rybaření má vliv na Vaše rybářské úspěchy?

Rozhodně ano. Tím, že o rybaření neustále přemýšlím a komunikuji s lidmi z branže, znám snad vše z teoretické roviny a velmi mnoho i z té praktické. Když je pak člověk ve správnou chvíli na správném místě, často ryby nachytá. Jen toho volného času bych potřeboval více, abych mohl jezdit po správných místech a trefil onen okamžik. Rozhodně si ale nestěžuji 

7. Co je rozhodující pro opravdové rybáře?

Skoro mám chuť se zeptat, co si představuješ pod pojmem „opravdový“ rybář. Nicméně pro všechny rybáře je důležité, rozhodující, aby ve vodě byly ryby. A v dnešní době, kdy máme k dispozici neuvěřitelné množství informací a neskutečně kvalitní vybavení, jsou na tom ryby stejně jako třeba před sto lety. Máme tedy výrazně navrch. Bez pouštění alespoň části z ulovených ryb se tedy do budoucna neobejdeme. Chodit k vodě s vědomím, že tam nic neplave (protože jsme to snědli) nebo jsou tam jen malé čudly, nechce asi nikdo. A u velkých, trofejních ryb to platí dvojnásob…

8. Jaká je Vaše rada nebo doporučení pro rybáře, aby byli úspěšnější?

Aby používali selský rozum a zkusili se na věc podívat jako ryba. Zní to možná legračně, ale je to tak. Hodně rybářských technik a stejně tak vybavení je konstruováno spíše pro oči rybáře a rybám je to přitom šumafuk. Mohu mít sebelepší wobbler, krmení, prut, když budu chytat nelogicky a bez přemýšlení, tak mi to k ničemu nepomůže.

9. Co byste chtěl vzkázat nebo popřát všem rybářům?

Aby si vážili toho, co u nás v ČR máme, a každé ryby, kterou uloví. Především, aby se k rybě dokázali chovat šetrně a s úctou a co nejvíce jich pouštěli zpět. V době ohromného rybářského tlaku, snadno dostupných informací a možnosti špičkového technického vybavení, za současně velmi vážně ohrožené budoucnosti kvůli kormoránům jsme všichni přímo zodpovědní za to, zda budeme mít třeba za deset let co lovit. Maso v rybárnách z produkčního chovu bude vždy, ale ty zážitky, o které nám u vody jde především, nahradit a koupit nelze.


Za poskytnutý rozhovor a materiály děkuje panu Davidu Havlíčkovi Milan Rozsypal

 

RYBÁŘSKÉ OSOBNOSTI / Emma B Håkonsen

Není to tak dávno, kdy mi v redakčním e-mailu přistálo skromné představení mladé švédsko-nor ...

RYBÁŘSKÉ OSOBNOSTI / Rasmus Ovesen

Dánský rybář, publicista a fotograf dosáhne v době, kdy bude publikován tento článek, Kristových let.
Naši partneři