Český Rybář

FEEDER / Nebojte se dálky

/ Feeder / Text: Milan Tychler / Foto: autor

Feeder a vzdálenost, ve které se s ním dá účinně lovit, je neustále diskutované téma. Názory se samozřejmě různí. Někdo tvrdí, že feeder je určen vysloveně k lovu na krátké vzdálenosti, jiní to nevidí tak stroze a já se řadím právě k této skupině. Mnohokrát jsem si totiž vyzkoušel, že se s feederem dá účinně lovit až tam, kam jste tímto prutem schopni své nástrahy nahodit.

 

Vždycky ale stojí za uvážení, zda má takové jednání smysl. S rostoucí vzdáleností – a to se netýká jen feederu – totiž narůstají zbytečné těžkosti. Ať si vezmete plavanou, přívlač, muškařinu či klasickou položenou – respektive kaprařinu, musíte říci totéž, velká vzdálenost je potíž. Narůstá nepřesnost, hůře se identifikuje záběr a samozřejmě si znejistíme zásek. Nic tedy nehovoří pro to, abychom hned lovili ve velkých vzdálenostech. Právě naopak.

Jednou věcí jsou však naše technické obtíže na břehu a druhou chování ryb ve vodě. Během roku můžeme zastihnout ryby kdekoli. Migrují vodou především v závislosti na výskytu potravy, teplotě a samozřejmě tření. Každý z těchto bodů je může někdy odvést dál od břehu, včetně zvýšeného rybářského tlaku, neboť víme, že především velké a zkušenější ryby dávají jednoznačně přednost klidu. Pokud lovíte feederem menší ryby, není situace nikdy až tak kritická, ale pokud se zaměřujete na ryby velké, pak prostě během roku vždycky přijde doba, kdy musíte nahazovat dál, než je obvyklé, abyste lovili víc anebo abyste vůbec něco chytili.

Na stojatých vodách se problém vzdálenosti a ryb týká především kaprů (avšak nejen jich). Také plotice a především cejni se nám mohou od břehu hodně vzdálit. Každoročně podstupuji maraton v postupném prodlužování vzdálenosti na Mušovských jezerech. Zatímco na jaře můžete lovit v podstatě pod nohama, později v létě tam nechytíte téměř nic. Ne na všech místech tomu tak je, ale někde je to naprosto evidentní. Ryby prostě od břehu odjedou a krmí se dál v klidnější anebo potravně zajímavější zóně. V běžné vzdálenosti, ve které se feederem loví (to znamená mezi dvaceti až čtyřiceti metry), můžete většinou dál chytat své plotičky, cejnky a kapříky po celý rok. Zkuste ale jednou zdvojnásobit svou běžnou vzdálenost a uvidíte, co se stane! Na řekách se Vás tento problém začne většinou dotýkat v období, kdy je méně vody, a navíc je čistá. Pak je vždycky lépe předkládat své nástrahy pod protějším břehem nebo ve středu řeky (hlubší koryto) než pod vlastním břehem, kde se ryby snadno vyplaší. Já vím, ono se to snadno řekne, ale pokud chcete u feederu prodloužit dvojnásobně vzdálenost, není to jen tak.

Na druhou stranu ale není potřeba v této věci hledat nějaké složitosti. Pravdou je, že to obvykle znamená zcela vyměnit nářadí, protože budeme muset v každém případě odhazovat větší zátěže, krmítka a na řekách překonávat silnější odpor proudu. Nejpravděpodobněji se tedy dostanete do situace, kdy budete muset svůj medium prut vyměnit za jiný z kategorie heavy. Jedině tímto prutem, který snáší velké zatížení, budete schopni házet opravdu daleko a dokážete s ním v této vzdálenosti i účinně zaseknout. Rozdíl mezi medium a heavy pruty v běžné třídě se nezdá až tak závratný. Délka prutu obyčejně naroste z 360 na 390 cm a odhozová hmotnost z 90 na 110 až 120 g. Nezdá se to moc, avšak skutečný rozdíl v chování prutu je obrovský. Většina prutů ve své páteři výrazně ztuhne. Je to tak správně, protože jinak bychom jen ztěží mohli házet alespoň trochu přesně. Čím tužší prut, tím lépe. Ovšem zde musím říci, že já osobně nejsem zastáncem výrazně tuhých prutů, protože rád lovím velmi jemně, a v tom je ten problém. Příliš tuhý prut Vám nedovolí používat příliš tenké vlasce a především návazce, protože pak budete ryby snadno trhat. U velkých ryb nepomůže ani feederová guma. Samozřejmě toto se netýká lovu kaprů, ale hovořím zde o chytání jemně beroucích velkých cejnů na stojaté vodě a ostatních kaprovitých ryb na řekách. Tuto zkušenost potvrdí hodně rybářů, především závodníků lovících feederem.

Často musíme chytat na silně proudící řece dál od břehu a s těžkými krmítky. Ve snaze docílit co největšího počtu záběrů mnohdy používáme vlasce (respektive návazce) o průměru okolo 0,10 mm. Běžnému rybáři se to může zdát jako bláznovství, jenže na desítce nebo dvanáctce se dá zdolat i hodně velká ryba. Jenže ne na výrazně tuhém prutu, a navíc s těžkým krmítkem na vlasci. Jen těžké krmítko stačí k tomu, aby se o něj ryba „urazila“. Měkčí prut „vstřebá“ mnohem lépe nenadálé výpady a „kopance“, takže je zde větší šance rybu zdolat.

Jenže opravdu měkké pruty heavy nejsou určeny k lovu ve větších vzdálenostech, nýbrž jsou to specialisté pro chytání velkých ryb se slabými vlasci nakrátko na stojatých a nepříliš tekoucích vodách. Když vybíráte prut heavy a nechystáte se specializovat výhradně na lov za horizontem, pak se raději dívejte po prutu pro širší využití než vyloženém speciálu. Hledejte prut s rychlou akcí, který bude dobře a přesně házet, ale který se bude po záseku chovat jako rybářský prut a ne jako kolík, na kterém se ohýbá výhradně špička. To je prut problematik. Při použití tenkých vlasců a malých háčků si zaděláte na problém. Budete trhat návazce a budou Vám z něj padat ryby. Jedinou obranou je používat silnější vlasce a větší háčky, ale tím se připravíte o množství záběrů opatrně beroucích ryb.

V tomto směru nemohu než nevzpomenout prut Shimano Aerocast, který má oválný blank a je jako dělaný přesně pro tyto náročné situace. Přesnost hodu a rychlost blanku jsou příkladné a přitom můžete naprosto s klidem zdolávat ryby za použití až dráždivě jemné koncové sestavy.

Ale jak jsem již řekl, zde se nejedná o lov kapra. Tady je naprosto nezbytné chytat se silnějším kmenovým vlascem i návazcem a také většími háčky. Mým obvyklým kmenovým vlascem je při chytání kaprů kvalitní monofil o průměru 0,22–0,23 mm a jako návazec používám tenkou pletenku. V případě, že lovíte drobnější ryby hodně daleko je možné použít místo kmenového vlasce také tenkou pletenku. Ta jediná Vám bude zcela jasně a přesně hlásit i opatrné záběry, ale je problematická při zdolávání. Tím, že nepruží, Vás nutí použít ještě měkčí prut a víc povolit brzdu navijáku, jinak riskujete utržení nebo vyříznutí ryby. V koncové sestavě je naprosto nezbytný kousek feederové gumy.

Také naviják je dobré použít větší. Pro media obyčejně používáme navijáky velikosti 2500–3000. K heavy prutu (a zvláště chcete-li házet daleko) je nutné použít naviják velikosti 4000–5000. Naviják pro tyto účely by měl mít dobré ukládání vlasce a profilovanou hranu cívky pro jeho snadné smekání. Tady se každá maličkost podepíše na zkrácení vzdálenosti. Naviják si vyberte opravdu dobrý, protože přitahování velkých krmítek či zátěží dokáže méně kvalitní výrobek velmi brzy zničit.

Jde-li mi výhradně o lov kaprů, pak se na ně opravdu soustředím a používám tak selektivní nástrahy, jak je to jen možné. Znamená to mít na háčku (respektive na vlasovém přívěsu pod háčkem) kukuřici, malé boilie nebo peletu. Možná si řeknete, že se tady blížíme k tvrdé kaprařině, ale není tomu tak. Stále lovím s krmítkem a stále sleduji záběr na špičce prutu, i když samozřejmě v omezené míře uplatňuji kaprařský způsob vnadění, abych se vyhnul malým rybám.

Používám co nejjednodušší koncovou sestavu, která dobře létá a nemotá se. Ideální pro tento způsob lovu kaprů feederem je krmítko na plastové trubičce, které plním kvalitní směsí pro lov kaprů, a krátký návazec z pletenky. Při lovu na řekách v místech s minimálním prouděním je to stejné. Tam, kde je silnější proud a nelovíme kapry, ale třeba parmy, používáme běžné koncové sestavy tak, jak jsme zvyklí. Možná Vám chytání ve velké vzdálenosti připadne jako zbytečná komplikace, ale já říkám, že by si to měl každý jednou zkusit, aby pochopil, že feeder není jen o lovu malých ryb a chytání pod nohama. Také zjistíte, že i tužší špičky, které budeme muset při lovu používat, mají smysl a že nejsou u koupeného prutu jen jako dekorace. Sami uvidíte, že lov ve vzdálenosti až 80 metrů není nesmysl, že záběry jsou i v této vzdálenosti čitelné a dostanete se tak k větším rybám. Myslím, že září je dobrý měsíc pro Vaše první úspěšné pokusy.

 

FEEDER / Správné háčky!

Nechci říci zcela striktně, že nejdůležitějším prvkem každé rybářské koncové sestavy je háček, ...

FEEDER / Pelety versus masný červ při lovu parem

Parma se v současné době opět stává středem pozornosti mnoha rybářů, a není se čemu divit.
Naši partneři