Český Rybář

S pěkným počasím stoupala i naše dobrá nálada, která nás hnala (v rámci dopravních předpisů) úprkem kupředu. Po 17.00 hod. jsme konečně dorazili na vytoužené místo. Po vystoupení z auta jsme ihned běželi zkontrolovat stav místní řeky. Překvapení se nekonalo, voda byla po nedávných přívalových deštích v normálu, jen lehce přikalená. Vrátili jsme se zpět k autu a začali se připravovat na lov, když vtom sluníčko náhle zmizelo za velkým tmavým mrakem a já cítil studený závan větru signalizující, že někde poblíž prší. Říkal jsem si, že bychom si měli pospíšit, než to přijde, a už jsem stál zabrozen nad mojí oblíbenou tůní a krátkou nymfou zkoušel místní bojovné duháky. Tahal jsem jednoho pstruha za druhým a v zápalu boje zapomněl na fakt, že se blíží pořádná buřina.

Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Spustil se nepředstavitelný liják, který mne během 5 minut promočil až na kost. Než jsem stačil dobrodit na břeh, bylo mi všechno jedno, už nebylo kam pospíchat. Byl jsem promočený jako nikdy. Představa, že dnes budeme nocovat pod širákem, mi naháněla husí kůži, ale i tak jsem v blízkosti řeky počkal, až se bouřka přežene.

Po hodině přívalového deště jsem opět zabrodil do řeky a čekal, kdy se místní deštík projeví na kvalitě vody. Voda byla i po hodině pořád o.k. a místní duháci a siveni, jako by se nic nestalo, pokračovali v hodování. Ochladilo se a sluníčko se již neukázalo. Promoklí a zmrzlí jsme ukončili lov kolem deváté večer a přemýšleli jsme, jak rozdělat oheň v tak mokrém prostředí. U auta jsem ze sebe sundal mokré oblečení a uložil ho do kufru i s rybářskou výbavou. Po převlečení do suchého jsme vyrazili do lesa pro klestí a dříví k rozdělání ohně. Vše dobře dopadlo, ohýnek se podařilo rozdělat a my (posilněni asi deseti špekáčky) jsme pozdě večer odešli spát. Ráno jsme se probudili do neskutečného vlhka, které vše suché změnilo v navlhlý kus hadru. Největší překvapení mě ovšem čekalo po příchodu k autu. Zamlžená okna vypovídala hodně o stavu uvnitř. Vše bylo vlhké, promočené a neschopné dalšího použití, ale ten největší šok mě teprve čekal.

Po sestavení prutu jsem si všiml, že dřevěné sedlo je hrubé a většího průměru než včera odpoledne. Po bližším prozkoumání jsem zjistil, že dřevěná vložka nasákla vlhkost, dřevo jednoduše nabobtnalo a ještě k tomu na několika místech prasklo. S ponurou náladou jsem sestavil prut a přemýšlel, jak uvedu sedlo do původního stavu. Nakonec jsem vše nechal dobře proschnout, sedlo zbrousil a čeká mě lakování. Nenechávejte svoji rybářskou výbavu (byť jen na pár hodin) ve vlhkém prostředí - následky mohou být fatální.