Český Rybář

V pozdějších měsících už to nebude tak snadné kvůli klesajícím teplotám vody a menší aktivitě ryb na umělou mušku. Pokud se vydáte s muškařskou výbavou na MP vodu za účelem chycení bílé ryby, bude Váš první krok směřovat do míst, kde je proud (či v ideálním případě přímo pod jez), pokud to podmínky umožňují. Je velmi obtížné chytat na klidné vodě, tzv. „oleji“. Ano, šlo by to v případě večerního sběru, kdy aktivita ryb stoupá vlivem rojících se chrostíků. To je ten správný čas navázat suchého šedivého chrostíka a nahodit ho před sbírající rybu. Pak už jen můžeme doufat, že naše napodobenina je natolik zdařilá, že ošálí i takového rybího profesora, jako je tloušť.

Vzpomínám si na jednu situaci, kdy jsem na Berounce spatřil asi padesáticentimetrového tlouště, který se pásl na právě se líhnoucích jepicích. Třesoucíma se rukama jsem navázal napodobeninu olivové jepice na háček č. 14 a během krátké chvilky ji poslal nad stanoviště sbírající ryby. Byla to snad věčnost, než muška doplula do míst, kde jsem uviděl sebrání - a v tom jsem ho spatřil. Pozvolna vyplul z hlubiny a směřoval k mušce na hladině. Nebyl to žádný rychlý útok jako od pstruha, který po mušce mnohdy i vyskočí, bylo to jiné. Tloušť v těsném závěsu driftoval za mou mouchou, jako by si ji prohlížel - možná jí nevěřil, možná byla moc velká. Netrpělivý po záseku jsem čekal na kontakt, na malé kolečko, po kterém muška zmizí z mého dohledu a já budu moci zaseknout. To se ovšem nestalo, nervy nevydržely a já zasekl v domnění, že jsem spatřil záběr. Vylekaný tloušť se na hladině převalil a zmizel v hlubině bohatší o další zkušenosti – o tuto mušku se příště zajímat nebude! Zkusil jsem ještě vyměnit mouchy, ale bez úspěchu. Měl jsem jenom jednu šanci, kterou jsem promarnil.

Proč o této zkušenosti píšu? Chytání na klidné vodě dává rybě hodně času si naši mouchu prohlédnout, a proto máme při lovu v proudné vodě či pod jezem větší šanci rybu přelstít, díky relativně krátkému času na kontrolu naší mušky.

Pod jezem můžeme narazit na všechny rybí druhy, které se u nás vyskytují. V letních měsících, kdy je ve vodě nedostatek kyslíku, je podjezí ideálním místem pro strádající rybí populaci, která zde nabírá novou sílu. Velmi populární je při lovu na umělou mouchu parma. Hledáme je právě v podjezí, kde bývají doslova přilepené na dně, ze kterého se občas zvednou a vyjedou k hladině. Dodnes nevím, proč to tak dělají, ale je to dobrý ukazatel, že právě zde můžeme započít lov. Základním pravidlem je použití správných much. Nutností je mouchy hodně zatížit, jelikož parmy přijímají potravu ze dna. Mušky by se měly doslova převalovat po dně, jinak je šance na úspěch mizivá. Toho docílíme použitím olověného drátku, který namotáme na tělo háčku, čímž docílíme správného zatížení. Co se týče vzorů, mám největší úspěchy na přírodní napodobeniny v podobě zlatohlavých nymf na háčku č.10-14. Moje oblíbená barva je olivová, na kterou mívám nejvíce záběrů.

Pokusím se mušku popsat. Háček č. 10-14, štěty hnědý kohout, tělíčko i hruď olivový dubbing (na tělíčku udělám tři oviny zlatou lametkou). Samozřejmě nesmíme opomenout zmíněné zatížení olověným drátkem. Tato naprosto primitivní moucha je nebezpečně účinná za každých podmínek. Zkoušel jsem i spoustu jiných vzorů, přes tmavé či sytě zelené, ale neměl jsem na ně valný úspěch, proto beru olivovou jako základní univerzální barvu.

Parmy můžeme dobře lovit od brzkého jara, kdy vyjíždí do tření, až do pozdního léta. Vzpomínám si, jak jsem v květnu navštívil jednu plzeňskou říčku nedaleko soutoku s Berounkou. Začal jsem lovit pod prvním jezem od soutoku a hned na druhý nához jsem vytáhl parmu 67 cm. Byl jsem překvapený, jak je to snadné. Netrvalo ani 5 minut a vytáhl jsem další podobných rozměrů. Nedalo mi to a zabrodil jsem do peřejí přímo pod jez, abych se podíval na profil dna pro příští lov. V němém údivu jsem se v polovině cesty zastavil a sledoval parmy poskládané jednu vedle druhé po celé šíři řeky. Vysvětlení bylo jednoduché. Parmy, které táhly do tření z Berounky do menšího přítoku, narazily na první jez, přes který se nedostaly, a proto se shromažďovaly v několika řadách přímo pod jezem. Je to extrémní situace, ale parmy pod jezy prostě jsou, tak je jen na Vás, jak toho využijete.

Další rybí druhy, které lze úspěšně chytat na umělou mušku, jsou plotice, cejni, perlíni a již zmínění tloušti. Stejně jako při lovu parem se snažíme vyhledat proudnější úseky řeky či nejlépe opět podjezí. Výbavu používám hodně jemnou, a to prut AFTMA 4 v délce 275 cm.Tato výbava mi umožní maximální komfort při lovu těchto menších ryb a zároveň mi poskytne potřebnou sílu při zdolávání těch mohutnějších, jako je např. kapr, který se občas stane náhodným úlovkem.

Pokud se jedná o denní dobu lovu, zjistil jsem, že nejvíce záběrů jsem měl v pravé poledne v největším parnu! Každý zdravě myslící rybář se v letních teplých dnech úchýlí do stínu hospůdky, a teprve na večer jde vyzkoušet rybářské štěstí. Byl to i můj případ, ale hodně mylný. Nedávno se mi ozval kamarád, který mi vylíčil, jak si parádně zachytal obrovské tlouště přímo z jezu v pravé poledne a ještě se při tom opálil. V duchu jsem si říkal, že mě tahá za nos, ale nedalo mi to a vypravil jsem se v neskutečném horku k mojí oblíbené řece přímo pod jez. Když jsem dorazil, vážně jsem zvažoval, jestli jsem normální. Zabrodil jsem přímo pod jez, namočil si kšiltovku a v duchu proklínal svou touhu po úlovku za každou cenu. Nedával jsem si moc velké naděje, ale přesto už muškařská šňůra svištěla nad mojí hlavou a já prvním hodem položil mušky do vývařiště přímo pod jezem. Po dopadu jsem je nenechal moc klesnout a pomalými škubavými pohyby jsem je přitáhl směrem k sobě. V momentu, kdy jsem spatřil u nohou koncovou mušku, přišel prudký záběr a já po deseti minutách zdolal nádherného kapra! Tehdy to nebyl zase tak špatný nápad.

Důležitým faktorem úspěchu je vedení mušek, proto ještě jednou podotýkám, že napodobeniny vždy vedu aktivně. Znamená to, že mušky nenechám volně unášet proudem, ale aktivně je přitahuji směrem k sobě. Velmi důležitý faktor ovlivňující Váš úspěch. Na tento způsob lovu jsem přišel při použití umělých pijavic jako lovné nástrahy. Vždy, když jsem je vedl pasivně, jsem byl bez záběru. Po uvedení pijavic do pohybu se situace změnila a já tahal jednu rybu za druhou.

Pijavice - háček č. 10-14, stříbrný korálek namísto hlavičky, tělíčko černý body glass, štěty střapec černého marabu. Naprosto smrtelná moucha na bílou rybu. Ale pozor - korálek musí být vždy stříbrný, se zlatým tato moucha nefunguje.

Dalším důležitým faktorem úspěchu je dobré přečtení lovného místa. Ze zkušenosti mohu napsat jeden příklad, kdy jsem si zabrodil přímo 20 m pod jez. Zprava táhlý proud, zleva tišina, kde se voda ani nehnula. Pokud jsem nahazoval do tišiny, chytal jsem pouze cejny a perlíny (někdy i kapry), ale nikdy se mi nestalo, že bych narazil na tlouště či plotici. Když jsem lovil v proudu na druhé straně, tahal jsem nádherně bojovné plotice a tlouště. Na tomto příkladu je krásně patrné, jak každý rybí druh vyhledává určité místo pro něj nejvhodnější. Pokud tato místa najdeme a ryba bude při chuti, užijeme si nádhernou zábavu.