Český Rybář

Den D

Je to tu, několik dní příprav, plánování a pomalu skládáme vše potřebné vybavení do dodávky. Chystáme všechno nezbytné, co je potřeba mít s sebou u vody. Nákup potravin, dobití posledních baterek do foťáků. Kolem 18. hodiny máme vše naložené a jdeme spát, jelikož nás čeká dlouhá cesta, skoro 900 kilometrů. Usoudili jsme, že bude lepší jet přes noc, kdy je na silnicích větší klid, a tak uléháme do postele, budík natažený na 24. hodinu připraven. Chystáme se ke spánku před dlouhou cestou.

I když budík nezvoní, probouzím se do tmy a říkám si, spím nebo nespím? Koukám na hodiny a je půl čtvrté ráno! Sakra, my jsme zaspali! Vybitá baterka telefonu nás zradila, a tak vyjíždíme o čtyři hodiny později, než jsme chtěli. Zprvu trošku zklamání, přeci jen se člověk těší a pak přijede pozdě, čímž se okrade o drahocenný čas u vody. Nicméně nasedáme, snídani do sebe ládujeme za jízdy a ukrajujeme kilometry.

Konečně na místě

Úmorné vedro a hustá doprava nám dávají zabrat, a tak jsme rádi, když konečně přijíždíme do cíle. Nádherné modré jezero s čistou vodou a okamžitá koupel nás proberou a dáme se do vybalování. Tábor za chvíli stojí a jsme připraveni pustit se do zmapování lovného místa. Pomocí markeru prozkoumávám dno, zda tu nejsou nějaká zajímavá místa, ale nic zásadního nenacházím, a tak s Míšou losujeme. Já si připravuji pruty na pravou stranu a Míša na levou. Taktika je jasná, vyzkoušíme dvě lovná místa s různou hloubkou a jiným krmením. Míša si připravuje nadipované boilie Sea a chystá se zkoušet různé kombinace pop up. Já budu své pruty házet do vzdálenosti cca 115 metrů, snažit se přesně krmit na jedno místo a posílat na něj své montáže pouze s pop up ananas, které mi letos šlape na jedničku.

Hotovo. Návazce připravené a krmení také, jde se na to. Montáže nahazujeme na námi zvolená místa a posíláme ke každé pár krmných raket s kuličkami boilie a turbopeletami na perfektní nastartování. Já jako vždy zvolil osvědčenou klasiku, a to B17 s ananasem a turbopeletami, a přidal i pár pelet Sweet Corn na rychlé rozjetí místa. Uvidíme, co se bude dít. Doladíme poslední detaily na břehu, dáme malé osvěžení, zaujmeme pozici v křeslech a čekáme. Sluneční paprsky začínají pěkně pálit a rybí aktivita je bohužel na nule. Občas se u břehu ukáže nějaký menší kapr. Je vidět, že se blíží doba tření a menší kapři již hledají svá místa podél břehu, kde začne zanedlouho jejich každoroční třecí rituál.

K večeru se zatahuje a v dáli je slyšet bouřka. Pomalu se připravujeme na večer a tvoříme návazce. Vždy navečer přehazuji montáže a hlavně na večerní a noční chytání pokaždé nastražuji na jeden prut česnekovou kuličku pop up společně s kuličkou boilie, to vše dávám ještě do česnekové pasty. Tato kombinace mi naprosto skvěle funguje v nočních hodinách snad všude, a tak ji chci zkusit i zde. Mezitím Míša ucítí první záběr. Jedná se o malého kapra, ale je to dobrá známka, že máme správně zvolené místo. S přicházející tmou přehazujeme montáže a dopřáváme si večeři. Kolem 3. hodiny mi přichází záběr, jak jinak než na česnekovou montáž. Zanedlouho podebírám svého prvního kapra. Nádherný lysec kolem 13 kilogramů. Následuje foto, umístění montáže zpět do vody a jdeme si lehnout, abychom se po dlouhé cestě pořádně prospali.

Je tam

Ráno vstáváme poměrně brzy, abychom viděli, co se děje na vodě. Rybí aktivita je veliká a dá se dobře zmapovat, kde se ryby nacházejí. V noci naše pruty mlčely, a tak ráno dokrmujeme a kontrolujeme montáže. Držím se stále svých oblíbených, ale Míša se rozhodla, že bude měnit různé druhy pop up a příchutí, dokud nenajde to pravé. Posílá do vody montáže, tzv. na panáčka s boilie Sea a bílou popkou Crazy Liver, na druhý prut nastražuje také boilie Sea a pop up Devil Squid.

Pravidelně po třech hodinách dokrmujeme pár spombů turbopelet a kuliček boilie na svá místa. Míše přichází během tří hodin záběry od menších kaprů, a tak máme o zábavu postaráno. V momentě, kdy se vzdálím od prutů a jdu si ke břehu pro utržený spomb, překvapí Míšu parádní a divoká jízda. Zasekává a po parádním souboji podebírám nádherně zbarveného, téměř 18 kilogramů vážícího šupináče. Nádherná zdravá ryba. Následuje foto a za chvíli se díváme, jak pomalu odplouvá čistou vodou zpátky tam, kam patří. Nádherný začátek. Míša znovu nastražuje boilie Sea s „devilkou“ a posílá montáž zpátky do vody. Lehce dokrmujeme a čekáme, co bude dál.

Slunce začíná pěkně pálit. Nastražím na jeden prut 6metrový Zig rig se 14mm ananasovou popkou a zkusím štěstí za teplého slunečného dne ve vodním sloupci, kudy jistě kapři budou proplouvat. Bohužel se do večera nic neděje, a tak jako pokaždé přichystám svůj česnekový návazec. Se zapadajícím sluncem přehazujeme naše montáže a užíváme si krásného teplého večera.

„Bliká ti hlásič!“ volá na mě Míša a modrá barva na něm svítí do tmy. Žádný zvukový tón, žádná jízda, nic. Asi přejezd, říkám si, ale do půl minuty se hlásič rozbliká zase. Netrpělivě sedím u prutu a sleduji, co se bude dít. Čekám jízdu a ono nic, jen kontroluji špičku prutu a mám pocit, jako bych měl nahozený feeder. Špička prutu škube, já neváhám a přisekávám. Velice opatrný a nenápadný záběr se mění v divokou zdolávačku a veliký souboj, kdy jsme nuceni stáhnout postupně všechny zbylé udice kvůli zamotání. Tento duel se mi vryl hluboko do paměti. Kapr měl neuvěřitelnou sílu, díky níž mi dokázal několikrát odjet od břehu takovou rychlostí, kterou jsem ještě při žádném souboji nezažil. Po pár minutách je dobojováno a Míša mi podebírá nádherného řádkáče. Dlouhé tělo a velká ocasní ploutev z něj dělají neuvěřitelného bojovníka a já mám velikou radost z úžasné ryby. Následuje dokumentace a práce na břehu může začít nanovo. Dostat zpátky všechny pruty zabere nějaký ten čas, a tak po nahození uléháme do spacáku a doufáme, že nás v noci naše hlásiče nenechají spát.

Počasí, že by ani psa z bivaku nevyhnal

Hlásiče celou noc mlčí a ráno se probouzíme do pošmourného, ale teplého dne. Počasí se má dnes zhoršit a zřejmě přijdou i nějaké přívalové srážky. Snad bude tato změna dobrá, rybám prospěje a dostaví se další záběry. Míša je už nějaký čas bez kontaktu, a tak přehazuje své montáže, na obě udice umísťuje boilie Sea s bílou pop up Crazy Liver a montáže posílá do vody. Celé ráno pruty mlčí a žene se na nás bouřka, kterou doprovází silný vítr. Sedíme schovaní v bivaku a začíná silně pršet. „Doufám, že teď nepřijde záběr,“ slyším z úst mé manželky a je pravda, že v tomhle lijáku by se mi také k prutům rozhodně utíkat nechtělo. Neuběhne ani minuta a Míšin swinger se přilepí k hlásiči. Pronikavý tón je hodně slyšet. „Běž, běž!“ křičím. Míša utíká do deště a rybu zastavuje přizvednutím prutu. Je tam v dešti a silném větru, přesto jí nemizí úsměv z tváře a já jsem rád, že je další ryba na prutu a že mám tak skvělou ženu, která se toho nebojí. Mimoto mě těší, že nemusím na dešti stát já, a jen se koukám, jak Míša zdolává svého dalšího kapra. Nádhera. Po pěkném souboji vítězí a podebírá krásně zbarveného lysce o váze lehce přes 15 kilogramů. Déšť jako by věděl, kdy má ustat, a tak je prostor zdokumentovat tento úlovek. Míša má velikou radost, ryba byla opravdu hezká. S další vlnou přicházejících srážek jí pomáhám nahodit prut do vody a utíkáme se schovat.

Do večera uděláme ještě další tři záběry od menších ryb a s nocí čekám opět na svůj „česnekový“ prut. Je tam! Okolo 23. hodiny přichází silný záběr a já se utvrzuji v tom, že v noci je dobré nastražovat velice aromatické nástrahy, které kapři snáze vyhledají. Už poněkolikáté jsem se přesvědčil, že to tak opravdu je. Lysec s váhou atakující 17 kilogramů se stává zatím mou největší rybou této výpravy.

Nebe bez mráčků

Ráno nás budí sluneční paprsky a je jasné, že den bude jeden z nejteplejších. Ranní teploty jsou okolo 20 stupňů a nulový náznak větru značí, že si budeme užívat krásného počasí. Naše pruty mlčí, a proto odpoledne opět nahazuji Zig rig a zkouším štěstí. Pravidelně používám pár předmočených turbopelet s methodmixem nad zigovou montáž. Kolem čtvrté hodiny ihned po dopadu poslední krmné rakety přichází záběr. Zdolávání je krásným zážitkem, na jehož konci stojí téměř 15kilogramový amur, malá třešnička na dortu, protože jsem amura už dlouho nechytil. Další ryby do večera přichází už pouze na Zig rig, a to celkem tři menší kapři a jeden okolo 14 kilogramů. Večer opět sázka na česnek. Tentokrát jsem oba pruty překopal a vsadil všechno na česnekové šílenství, což se ukázalo jako správná volba. Do rána jsem v předposlední den výpravy zdolal dvě krásné ryby, a to dvoubarevného (two tone) kapra a jednoho lysce, ze kterého teklo nejen mlíčí, ale také naše boilie. Bylo vidět, že mu chutná.

Kdo umí, umí

Ráno brzký budík, je potřeba využít situace, než vyjde slunce na oblohu a začne pálit, a pokusit se udělat ještě nějaký ten záběr. Ryby se již pravidelně ukazují u rákosí a břehů a je jasné, že to dlouho nepotrvá a šance něco ulovit bude mizivá. Dokrmujeme naše místa a Míšu přesvědčuji, ať zkusí něco jiného, jelikož je již 24 hodin bez ryby. „Ne, nechám to tak, jak mám,“ zní její odpověď.

Celý den naše pruty mlčí. I když se snažím přehazovat a zkoušet různé způsoby lovu, nedaří se mi udělat jediný záběr. Míša se v klidu sluní a její montáže leží na místě skoro celý den bez jakékoliv odezvy. Jízda!!! Míša utíká k prutu a zasekává. Je tam! „Celý den to jen leží a teď záběr,“ směji se, protože jsem celou dobu zkoušel krmit své místo bez jakéhokoliv úspěchu a pak mě má žena vyškolí. Jen jsem to domyslel, přichází na její druhý prut další jízda. Nejdřív usuzujeme, že kapr najel do vlasce, ale není tomu tak. A tak skoro současně podebíráme jednoho kapra a po přendání do saku i druhého. Pecka! Kdo umí, ten umí a někdy se vyplatí si počkat. Takový double jsme už dlouho neměli, a tak zhotovíme foto a ryby pouštíme zpátky do vody.

S večerem nastražujeme na všechny čtyři pruty česnekové popky a uleháme. K ránu nás budí dvě jízdy současně, jeden prut můj, jeden Míši. Ze spacáku nás vyhání bohužel dva dorostenci. Už jen nahazujeme zpátky své montáže, dopřáváme si brzkou snídani a říkáme si, že by mohl přijít ještě jeden větší na rozloučenou. Výprava utekla jako voda, a jak už to bývá, nastává balení, které nemá nikdo rád. Všechno sbalit je ta nejméně příjemná část výpravy. Kolem poledne smutně koukáme na své pruty a čekáme, jestli se ještě něco povede. Bohužel naše prosby nikdo nevyslyší, a tak naložíme poslední zbytek věcí a vyjíždíme směr domov. Čeká nás dlouhá cesta a zítra nástup do práce, ale už teď se těšíme na další společnou cestu. Velké díky patří mé ženě, která se mnou všechno podstupuje a je mým nejlepším parťákem na rybách.

Přejeme všem krásné úlovky a hezké chvíle strávené u vody.

Luky a Míša