Český Rybář

SUMCI / lov v kamenných regulacích

/ Sumci / Text: Stefan Seuß / Foto: autor / Překlad: Radek Diviš

Valná většina velkých evropských řek je po svých tocích „ozdobena“ kamennými regulacemi. Ty zde se zřejmým úmyslem vytvořili lidé tak, aby sloužily jako zpevnění břehů a zabránily rozpínání se proudů řek po krajině.

Na některých řekách jsou uměle vytvořeny i sypané kamenné hráze, které brzdí přirozenou rychlost proudu vody za účelem bezpečnější splavnosti toků. Kamenné regulace jsou tedy vybudovány proto, aby sloužily nákladní lodní dopravě a zároveň chránily pobřežní vegetaci a příkré svahy před vymíláním velkou vodou.

Životní prostor kamenných regulací

Kamenné regulace žijí pod vodou svým vlastním životem. Mnoho rybích druhů využívá sypané kamenné stěny jako svůj úkryt i jako možnost opatřit si zde potravu. Má-li rybář možnost vybrat si místo pro lov, dá jistě přednost běžnému přírodnímu břehu před kamennou regulací. Kameny jsou kluzké, příbřežní hrana nemá stejnoměrný průběh směrem ke korytu a kameny jako takové představují enormní nebezpečí vázek. Velmi často mají kameny i ostré hrany a místy jsou ještě pokryty mušlemi, což představuje velmi reálné riziko přetržení kmenové šňůry. Pokud byla při mých výpravách na nejrůznější řeky v Evropě možnost volby, držel jsem se od kamenných regulací nejčastěji v uctivé vzdálenosti a své nástrahy raději pokládal z přírodních břehů.

V posledních několika letech jsem se ale začal lovem na kamenných regulacích intenzivněji zabývat a dnes už často k lovu sumců cíleně vyhledávám kamenné stěny. Rybaření v kamenných regulacích není vůbec jednoduché a člověk se proto, aby byl úspěšný, musí řídit několika specifickými zvláštnostmi. Mnoho z vás se teď možná ptá, co je na tom tak výhodné, pokládat nástrahy do nebezpečných kamenů namísto pohodlného nastražení na písečné lavici?! Na tuto otázku ale existuje velmi jednoduchá odpověď. Především na revírech s velkým rybářským tlakem jsou nejfrekventovanějšími místy k rybolovu právě přírodní břehy a písečné výběžky. Velká většina sumců má v těchto pasážích již své nepříjemné zkušenosti s háčky a šňůrami. V kamenných regulacích je to naprosto odlišné. Ryby jsou zde „panenské“ a v těchto místech sotva počítají s nastraženými pastmi.

Z lodi v kamenných regulacích

Na německých řekách Rýn a Neckar i na italském Pádu se mi podařilo v kamenných regulacích lovit již mnohokráte. Většinu výprav jsem absolvoval přímo z lodi, abych nemusel vystupovat na břeh a mohl si tak vybrat své loviště na nejlepším možném místě. Kotvit pouze s jednou lodí přímo u kamenné regulace s sebou ale přináší i mnoho nebezpečných momentů. Zvláště vlnobití a všudypřítomný proud tlačí bok lidi permanentně do kamenné stěny a člověk tak bez dobrého ochranného zabezpečení musí počítat s jeho silným poškozením. Ve většině případů se snažím loď ukotvit v jistém odstupu od regulace, někdy to ale není vzhledem k velké hloubce nebo špatnému sklonu hrany směrem ke korytu možné. Pro případ, kdy musím loď kotvit přímo u kamenné regulace, mám s sebou na výpravách staré pneumatiky. Na místě si ještě najdu nějaké silné větve, které jako beranidlo vzepřu mezi regulaci a trup lodi. Lovím-li z lodi, používám ještě malý nafukovací člun, abych mohl své montáže precizně a perfektně umístit.

Návazec do kamenných regulací

S převahou nejlepší montáž pro rybaření v kamenných regulacích je jednoduchá trhací s kamenem ve spojení s podvodním splávkem na návazci. V závislosti na požadované výšce prezentace nástrahy se používají podvodní splávky s vyšší nebo nižší nosností. Osobně mám takovou zkušenost, že nejvíce záběrů přichází na malé nenápadné podvodní splávky s nosností 5 až 10 gramů. Při lovu v regulacích používám nejraději návazce z monofilního vlasce, které se lépe natahují a mají vyšší odolnost vůči oděru při kontaktu s ostrými hranami kamenů na dně než návazce ze splétaných šňůr. Abych lehce zvedl ode dna návazec v celé své délce a zajistil takřka „beztížný“ stav pro prezentaci nástrahy, rád pro montáž používám dva malé podvodní splávky v relativně velkém rozestupu. První podvodní splávek je fixován cca 30 centimetrů od nástrahy a druhý následuje v odstupu cca 100 centimetrů.

Riskovat na mělku, nebo v hloubce?!

Je samozřejmě otázkou roční doby a teploty vody, kde by nástraha měla ryby lákat nejvíce. Na podzim, v zimě a na jaře prezentuji své montáže nejčastěji na patě regulovaného náspu, tedy v místě, kde regulace přechází v koryto řeky. V těchto ročních obdobích leží sumci tvrdošíjně na dně a žerou pouze to, co se jim posadí přímo pod nos. Při pokládání montáže dbám přesně na to, aby kámen dopadl na měkké dno, a ne na hrbolaté kamení regulace. To poznáme velmi snadno, pokud jako trhací závaží zvolíme menší kameny, které se dají velmi citlivě a kontrolovaně spouštět ke dnu pomocí přibržďování kmenové šňůry mezi prsty. Jakmile kámen dopadne na dno, lehce montáž ještě přizvednu a osahám si dno kolem.

V teplých obdobích roku se potravní rybky stahují kolem kamenných regulací a žerou zde řasy a malé živočichy zde žijící. V tento čas prezentuji své nástrahy na klesající kamenné hraně a montáž pokládám přímo do kamenů.

Zanesení montáže bez lodi

Také rybáři lovící ze břehu mají šanci bez použití lodě nebo člunu montáž s kamenem umístit na správné místo. Většina řek s dobrým výskytem sumců totiž nabízí i pro tuto trochu obtížnější variantu lovu perfektní předpoklady, protože regulace většinou klesají poměrně rychle a příkře směrem k říčnímu dnu a obvyklé hloubky jsou zde od 3 do 6 metrů. Většina sumců na řekách táhne při shánění potravy podél kamenných regulací. Nejzajímavější oblastí pro jejich lov je přechod regulace v přirozené říční dno. Tato místa leží naštěstí v bezprostřední blízkosti břehu, a tak není nereálné jich i s montáží dosáhnout.

Velmi efektivním a účinným systémem pro lov s mrtvou nástražní rybou je Black Cat Dead Float System. V proudících vodách jsme s jeho pomocí schopni roztávající rybě z mrazáku propůjčit atraktivní „nový život“.

Montáž nástrahy do systémku

Jednoháček probodneme shora uprostřed horní čelisti nástražní ryby a protáhneme jej skrze spodní čelist ven. Následně na špičku háčku napíchneme kousek gumy, aby zafixovala háček a tlama nástrahy zůstala zavřená. Poté nasadíme plovák Dead Bait Float systému na hřbet ryby. Přední svorku zamáčkneme přímo za hlavou nástrahy a zadní zase na úrovni hřbetní ploutve. Nakonec zapíchneme trojháček do kořene ocasu.

Při aplikaci montáže položím do vody nejprve návazec s Dead Bait Float systémem. Prut na břehu je fixován a naviják povolen tak, aby z něj bylo možné odmotávat šňůru. Následně si podle hloubky na regulaci vytáhnu z navijáku 3–6 metrů volné šňůry a otevřu naviják. Nyní zavěsím kámen s trhacím vlascem přes karabinu na kmenovou šňůru. Návazec zafixuji levou rukou a pravou vhodím kámen citlivě na hranu. Kámen si s sebou v letu vezme volnou šňůru. Jakmile dosáhne dna, překlopím naviják a začínám šňůru napínat. Tímto krokem zatáhnu návazec, který se doposud nacházel u břehu, ke kamenu. Tato procedura trvá tak dlouho, dokud na sebe nenarazí karabinky návazce a trhacího kamene. Následně umístím prut na břehu do držáku ve vzpřímené poloze.

Ochrana kmenové šňůry

Je celkem jedno, lovím-li z lodě nebo ze břehu. V obou případech se snažím najít nejlepší cestu pro pletenou kmenovou šňůru a k tomuto účelu využívám přírodních pomůcek. Nejvíce se mi osvědčily „vidličky“ z větví, které zapřu přímo do náspu v místech, kde kolmo na dně leží montáž. Kmenová šňůra vede tedy v ostrém úhlu od trhacího kamene nahoru do dřevěné vidle a odtud přímo k mému lovišti. Tím jsem schopen zabránit tomu, aby se šňůra po záběru dřela v dlouhé délce mezi ostrými kameny regulace a došlo k jejímu přetržení.

Povinná šoková šňůra!

Při rybaření z kamenných regulací doporučuji použít šokovou šňůru o minimální délce tří délek prutu navázanou před vlastní montáží. Pro tento účel používám silnou pletenku o průměru 0,80 mm, abych měl naddimenzované náčiní pro případ střetu s ostrými hranami kamenů. Ke spojení šokové a kmenové šňůry je nejbezpečnější dvojitý Grinner uzel.

Hodně štěstí při cestách za sumci přeje

Stefan Seuß (www.stefan-seuss.de)

 

„ZLATÁ HOREČKA“ / na Ebru...

Ebro. Mezi sumcaři není moc revírů, které by měly tak věhlasné jméno jako tato španělská destinace.

PŘÍVLAČ A SUMCI

Cílený lov sumců přívlačí zaznamenal v posledních letech skutečný boom.
Naši partneři