Český Rybář

V současné době žije v norském Oslu, a protože v Českém rybáři publikuje často, představíme si ho poněkud podrobněji.

Jak dlouho už se věnuješ sportovnímu rybolovu a kdo vedl Tvé první rybářské krůčky?

S rybolovem jsem začal už ve třech letech, a to díky svému otci (a bratrovi), kteří mne brali s sebou na rybářské výlety a probudili můj zájem o lov ryb, jehož kouzlo mne fascinuje dodnes. V posledních dvaceti letech se tedy více či méně věnuji hlavně nejrůznějším způsobům muškaření.

Lov kterého druhu Ti nejvíce učaroval?

Jak už asi napovídá oblíbená metoda lovu, nejvíce se věnuji lovu pstruhů a lososů. Jsou to po všech stránkách krásné a bojovné ryby. Jinak ale mohu bez problémů chytat jakýkoliv druh ryb – užiji si stejně jak lov albul, vidlatek, soltýnů nebo tarponů, tak i stražení na kapry, cejny, štiky, candáty či okouny.

Jaká je Tvá oblíbená nástraha?

Tak to záleží na cílové rybě. V poslední době jsem si ale oblíbil lov na zatížené streamery, protože to je cesta, jak se dostat na kobylku velkým rybám obývajícím spodní partie vodního sloupce. Mnoho z mých top úlovků jsem dosáhl se streamery RPO Craft a Cutthroat Gobius, takže je v současnosti řadím k absolutní špičce mých oblíbených nástrah.

Určitě jsi zažil spoustu rybářských dobrodružství. Podělíš se s našimi čtenáři o nějakou zajímavou historku?

Před mnoha lety jsem vyrazil na ryby k jednomu malému spojovacímu kanálu, protože se mi doneslo, že se tam v brakické vodě dají ulovit nádherní okouni okolo 2 kg hmotnosti. Prochytal jsem tam spoustu míst bez jediného kontaktu s okounem, až mne zaujal velký vír, který se udělal na vodní hladině. Jednalo se o štiku útočící na rybí potěr, a protože jsem s sebou měl několik štikových streamerů, okamžitě byly nasazeny do boje. Nenašel jsem ale žádné lanko či pletenku a musel se spolehnout na 0,50mm fluorokarbon. Hned po prvním nahození přišel brutální útok a zásek seděl. Ta ryba bojovala tvrději a vytrvaleji než jakákoli štika předtím a mně trvalo skoro čtvrt hodiny, než se mi ji podařilo dostat ke břehu. Odhadoval jsem hmotnost tak na 10 kg, ale nebylo mi souzeno ji zdolat. Než jsem se dostal do vody, abych ji podebral, zatřepala několikrát hlavou a... návazec jednoduše praskl! Svalil jsem se bezmocně do rákosí a dalších 10 minut uklidňoval zjitřené nervy. Poté jsem začal metodicky prohledávat všechny kapsy vesty a nakonec našel krátké lanko potažené nylonem. Po navázání jsem se vrátil asi 50 m proti proudu a znovu nahodil. Okamžitě přišel zuřivý útok a já nemohl uvěřit svému štěstí! Ryba předvedla neuvěřitelný souboj s množstvím prudkých úniků a spoustou drsného třepání hlavou nad hladinou. Když jsem ji konečně přitáhl ke břehu, naskytl se mi úžasný pohled na robustní štiku přes jeden metr délky o hmotnosti minimálně 10 kg. Moucha vězela kdesi hluboko v obrovské tlamě, takže jsem vytáhl kleště a... strnul překvapením. Těsně vedle sebe jsem v tom ohromném „kráteru“ spatřil dvě identické mušky! Byla to ta samá štika! Drsný predátor neměl nejmenší problém zaútočit znovu na tu samou nástrahu, i když události, které následovaly po prvním útoku, ho musely notně vyděsit (nebo to byla jen stará, zapomětlivá štičí babička). Nemusela se bát – hned jsem ji pustil zpět na svobodu a pokračoval v rybaření na kanálu, který mi přinesl spoustu krásných zážitků s velkými štikami, ale žádné okouny, na něž jsem cíleně stražil!

Co je důležité pro opravdového rybáře?

Dokázat si užít každé minuty rybaření – s kamarády nebo sám vnímat zvláštní vnitřní napětí, které rybolov přináší. Vždyť rybaření je jakousi hojivou esencí našich duší, která nabízí velmi intenzivní prožitek, při němž znovu dokážeme vnímat všemi smysly. Když přichází soumrak a Vy se po 10 hodinách rybaření zmateně ptáte sama sebe, jak to mohlo tak rychle uběhnout, prožili jste krásný rybářský den!

Nějaký speciální recept, jak být na rybách úspěšný?

Zakousnout se do metody lovu, kterou máte nejraději, a snažit se ji dovést k dokonalosti. Při každém pobytu u vody se soustředit a chtít ulovit velkou rybu, hodně experimentovat a neustále zlepšovat techniku zvoleného způsobu lovu. A nakonec – být na rybách tak často, jak jen to jde, a mít stále na paměti, že deset hodinových vycházek k vodě je lepších než jedna desetihodinová po dlouhé době!

Jaký je Tvůj názor na metodu „chyť a pusť“?

Musím připustit, že si od vody každou chvíli odnesu nějakého pstruha, okouna nebo candáta. Činím tak ale pouze na revírech, kde je silná a zdravá populace ryb, přičemž nikdy „neuloupím“ žádný velký kus důležitý pro reprodukci druhu. Hovoříme-li o metodě „chyť a pusť“, je určitě prospěšná a důležitá. Spousta vod byla vypleněna rybáři (ať už „sportovními“ nebo profesionálními) či pytláky a principy „chyť a pusť“ nás částečně mohou posunout k lepším výsledkům, co se sportovního rybolovu týče. V každém případě bychom neměli sklouznout k jejímu neuváženému či fanatickému prosazování. Pro mnoho rybářů je i to, že si mohou od vody odnést nějaký ten úlovek, součástí komplexního prožitku. Měli bychom se ale naučit být šetrní a ohleduplní k populaci ryb i k prostředí, ve kterém žijí.

Co bys chtěl vzkázat všem rybářům?

Užijte si rybaření se vším všudy a hodně štěstí!

Za poskytnutý rozhovor a materiály děkuje Ivan Finta