Český Rybář

DROGA JMÉNEM HALIBUT

/ Moře / Text: Jorgen Harreby & Tom Nielsen / Foto: Jacob Weile & Tom Nielsen / Překlad: Ivan Finta

Ležím na matraci v malé chatě. Kolem mě jsou poházeny tašky s oblečením a rybářské náčiní. Někdo další se jal vařit a nikdo z nás neví, zdali to bude snídaně nebo večeře. Ostatně, pramálo na tom záleží, protože jsme hodně hladoví.

Jsem příliš unaven na to, abych se třeba jen maličko pohnul. Jsem naprosto vyčerpán po dlouhé cestě, několika hodinách rybaření a mnoha pivech vypitých na oslavu velkých ryb ulovených během posledních 24 hodin. Před usnutím ještě vzpomínám na události uplynulého dne…

Driftujeme směrem k podvodní plošině, jejíž vrchol se nachází 6 m pod hladinou. Proud je silný a my se pohybujeme rychle. Přesně u paty plošiny přichází záběr. Zásek sedí, ryba se otáčí a při dně upaluje na hlubší vodu. Jacob a Jorgen vytahují své nástrahy a otáčejí loď, abychom se drželi co možná nejblíže nad halibutem a tím omezili možnost předření šňůry o podvodní skály. Bitva právě začíná – halibut má na své straně proud, dovedně ho využívá a vytáčí několik úhledných koleček navzdory natvrdo dotažené brzdě navijáku a mému prutu ohýbajícímu se na hranici svých možností. Když se nám ryba poprvé ukáže, navzájem se ujišťujeme, že víme co dělat. Je to opravdu velký halibut – ryba snů. Během pozdního odpoledne, kdy jsme s rybolovem začali, a v průběhu noci jsme ulovili několik halibutů mezi 13-28 kg a byli jsme svědky, jak Soren bravurně zdolal 53kg monstrum. Teď se snažím s prutem Kenzaki prohnutým do luku dostat ještě jednou na hladinu toho svého, ale ten se jen tak snadno nevzdává a vyráží od lodi s takovou silou, že mě málem vystřelil z paluby. Zastavuje na dně 22 m pod námi a já znovu začínám pumpovat rybu k hladině. I když jí chci darovat svobodu, rád bych si pořídil několik fotografií a hlavně ji zvážil, proto musíme obludku dostat do lodi. Celé divadlo se ještě několikrát opakuje, než jsem schopen halibuta udržet dost dlouho na to, aby ho Jorgen zagafoval za spodní část tlamy. To se monstru vůbec nelíbí a odhazuje Jorgena stranou. Rychle odkládám prut a společnými silami se nám konečně daří vytáhnout placatého obra přes bort. Jako splasklá plachta leží na dně lodi. Hledíme na něj, pak na sebe a nemůžeme uvěřit, že je v naší moci!

Teď ale musíme jednat rychle. Velký háček pevně vězící v koutku úst je odstraněn a ryba šetrně umístěna na rozměrnou podložku. Za pomoci Sorena, který přispěchal na pomoc, jsme konečně byli schopni zdvihnout zvíře na váhu. Ta se ustálila na 80 kg, což po odečtení podložky znamená rovných 79 kg. Chtěl jsem pořídit fotografii ryby na mém klíně, ale byla moc těžká a kluzká na to, aby se dala udržet. Namísto toho jsme pořídili rychlé foto, na kterém sedím se svým úlovkem na podlaze lodi. Nakonec jsme halibuta pustili přes bort do jeho rodného živlu. Když pomalu odplouval ke dnu, byl to fantastický pohled. Než jsme se vrátili na pozici, otevřeli jsme na oslavu několik piv.

Na podzim 2008 mě v Dánsku navštívil můj dobrý přítel Per Jonasson. „Mám spoustu fotografií nových míst, která jsem otestoval a příští rok je mám v úmyslu znovu vyzkoušet,“ klábosil, když vytahoval CD z batohu. Rybaření si opravdu užil, o čemž svědčilo neuvěřitelné množství chycených vlkoušů a halibutů, to vše na místech vzdálených od kotviště pouhých 5 minut. „Největší část rybaření se odehrála kolem pobřeží,“ hlásil, „a nebude pro mě problém přesvědčit pár přátel, abychom se na ta místa příští léto vypravili znovu.“ Brzy nás bylo šest předem rozmístěných do dvou lodí.

A tak jsme se o necelý rok později objevili v Tromsø, které je spolu s ostrovem Værøy v tuto dobu zřejmě nejžhavějším místem pro lovce halibutů. Náš průvodce Per Jonasson, který zde pobýval od minulého dubna, si opravdu zachytal a pochlubil se několika rybami přes 150 cm a jako třešničku na dortu poslal do placu úlovek halibuta 202 cm (100 kg +), uloveného jen několik dnů před naším příjezdem.

Bylo velmi obtížné sehnat místo k bydlení. Představovali jsme si chatu na pobřeží s molem pro kotvení lodí, ale tento sen se brzy rozplynul, a tak jsme zvolili jediné možné řešení. Lodě umístěné v kotvišti poblíž loviště a pro nás chatka 40 km odtud!

Asi hodinu jsme jigy prolovovali první místo, než přišel první záběr a pěkná ryba 19,7 kg pro Jacoba. Ta odstartovala rybářský den, na který nikdy nezapomeneme. Ryby se zdržovaly na písečném dně v hloubkách od 8 do 20 m. V průběhu následujících 8-9 hodin jsme na jigové nástrahy Storm ulovili 7 halibutů mezi 13-28 kg. Zvláště Jacob si dobře osvojil techniku lovu a zdolal exempláře 13; 18; 18,5; 19,7 a 28 kg. Když Soren na své lodi „Full Pot“ ulovil poblíž svého 53kg halibuta, rozhodli jsme se pro změnu a odpluli vyzkoušet místo, na kterém chytil Tom opravdu obří rybu. Během následující hodiny jsme křižovali sem a tam bez jakéhokoli kontaktu, a tak jsme se rozhodli vrátit na původní místo. Po chvíli se Jorgen rozhodl změnit barvu jigu. Ten dopadl hlučně na vodu a byl atakován rybou, právě když jsme projížděli nad místem hlubokým jen 8,5 m. Hned po záběru zahájil halibut únikové manévry. Brzda navijáku byla dotažena, ale platýs to vůbec nebral na zřetel. Jacob i já jsme rychle stáhli nástrahy a vydali se s lodí za placákem. Ten na 20m hloubce konečně zastavil a Jorgen se pokusil získat zpět několik metrů. Po každém popotažení si ale ryba vzala získané metry zpět. A nám nezbylo, s prutem prohnutým tak, že se to na rybách často nevidí, než ji následovat. Když jsme ji poprvé uviděli, nebylo pochyb – byla krásná a obrovská. Ne sice tak, jako ta Tomova, ale přesto úctyhodných rozměrů. Po několika dalších výpadech ke dnu jsme ji konečně vtáhli do lodi. Váha ukázala 65 kg a po pořízení několika snímků už opět upalovala ke dnu. Jako toho dne mnohokrát jsme na sebe hleděli s třesoucíma se rukama a neschopni slova.

Často jsme zažívali, že místa, která byla jeden den naprosto fantastická, upadla další dny do jakési letargie a nevydolovali jsme z nich ani záběr. V této oblasti je jich ale nepřeberné množství, takže jsme měli z čeho vybírat. Lovili jsme každý den, a když se náš osmidenní rybolov nachýlil ke svému konci, činil náš součet 60 ulovených halibutů s průměrnou váhou přes 20 kg s největšími kusy 79, 67, 65, 64 a 53 kg. Lov vlkoušů jsme ani nevyzkoušeli, protože opravdu nebylo kdy. Snad se to podaří příští léto, protože tato lokalita nabízí tisíce vhodných míst k lovu.

Když jednou chytíte halibuta, neexistuje cesta zpět. Tahle tajemná ryba nabízí něco, co Vám žádná jiná nemůže dát. Náš tým z lodi „The Bandit“ se neskládal z žádných nováčků. Společně jsme nachytali více než 200 halibutů, především při návštěvách následujících norských lokalit: Saltstraumen, Værøy a Sørøya. V posledních letech jsem rybařil převážně na ostrově Værøy, jako součást týmu Sorena Becka, který získal světový rekord úlovkem halibuta 202 kg. Jacob a Jorgen lovili v posledních deseti letech převážně na Saltstraumenu, kde se jim často podařilo chytit více než 20 halibutů v průběhu jediného dne. Pro ty rybáře, kteří se neobávají závislosti na halibutech, předkládáme několik postřehů. A nenechte se mýlit – nikdy není pozdě začít.

Technika lovu

Většinou jsme používali dvě metody – klasickou přívlač a trolling. Ten vhodnější způsob zvolíte dle podmínek na konkrétním lovišti. Pokud je drift silnější než 0,5 uzle, můžeme místo postupně propátrat přívlačí, pokud se voda nehýbe, je na čase přistoupit k trollingu.

Pro obě metody používáme podobné nástrahy. Při trollingu je to především Wildeye Shad od Stormu v té největší velikosti (v barevných modifikacích „bkpk“ a „Rvc“). Při trollingu držíme prut v ruce a v krátkých intervalech střídavě spouštíme nástrahu ke dnu a přizvedáváme. Tímto způsobem můžeme s úspěchem prochytat sloupec v blízkosti dna. Pokud vláčíme nástrahu v určité vzdálenosti od lodi a hloubka je konstantní, není třeba popouštět více šňůry. Jig bude pracovat ve zvolené hloubce, ale nezapomeňte sledovat echolot. Pokud ryba zabere, bývá pravidlem, že se zasekne prakticky sama a háček většinou vězí v koutku úst.

Pro trolling s nastraženou rybou používáme speciální 300g oválné zátěže se systémem sestávajícím z jednoháčku 6/0 a trojháčku 2/0 na vlasci nebo šňůře. Jednoháčkem propíchneme horní část tlamky zevnitř ven a trojháček umístíme poblíž řitního otvoru. V žaludku některých ulovených platýsů jsme viděli sledě, tresky tmavé, obecné, další platýse, kraby i smačky. Je tudíž otázkou, jaká nástražní ryba je nejlepší. V Norsku je asi nejjednodušší ulovit tresku tmavou, pokud se Vám podaří ulovit sledě, je zřejmě jako nástraha lepší. Rybolov je podobný trollingu s jigem. Chod nástrahy musíme pozorně sledovat, protože i malé klepnutí či pozastavení může být záběr halibuta. Pokud podobných ťuknutí zaregistrujete více za sebou, je lepší těsně před zásekem povolit na moment napnutí šňůry. Většina háčků se zasekne do koutku tlamy, takže ryba má velkou šanci na znovuzískání svobody.

Pokud nalezneme místo, kde je silnější drift, nebo vane-li správný vítr, vypneme jednoduše motor a necháme se přes loviště unášet. Při tomto způsobu rybolovu můžeme využít naše nástrahy aktivněji. Nahoďte, nechte nástrahu vyklesat na dno, poté ji popotáhněte několik metrů (přičemž můžete špičkou prutu vytvořit sérii „smrtelných“ záškubů) a nechte ji znovu klesnout. Celý postup opakujte. Halibut velmi často sleduje nástrahu až k hladině a mnoho záběrů přichází ve chvíli, kdy jig držíte v klidu nebo když začíná vyklesávat na dno. Je důležité, abyste při takovém záběru nesekali hned, ale nástrahu lehce popustili a až pak zasekli. Jako při chytání lososů na řece.

Při lovu s nastraženou rybou prochytávejte vodní sloupec několik metrů nade dnem. Nástraha nemusí být přímo na dně, ale není na škodu měnit směr i hloubku tažení, aby to připomínalo pohyby zraněné ryby. Náčiní je stejné jako pro lov s umělou nástrahou. Při tomto způsobu lovu, kdy není bezpodmínečně nutné, aby šňůra byla vždy napnutá, se mohou dostavit i lepší výsledky, protože halibut může rybu více polknout a zásek pak lépe sedí. Může pomoci i výměna jednoháčku za trojháček.

Pokud máte záběr a o rybu přijdete v krátké době po záseku, pokračujte. Halibut je často v jakési extázi a zaútočí znovu. Na našem výletu jsme to zažili mnohokrát. Jacob přišel o rybu asi po minutovém souboji. Okamžitě spustil nástrahu na dno a po několika pohybech prutu zaútočil platýs znovu – měl 33 kg. To samé udělejte, když vidíte, jak Vám halibut vyjel za nástrahou až k lodi. Popusťte nástrahu tak 10 m a několikrát ji zvedněte a spusťte. Pokud nepřijde záběr, pokračujte znovu ode dna.

Místa

Pevně věříme, že halibuty můžete nalézt kdekoli, ale je pravdou, že některá místa se zdají být pro tyto ryby (a potažmo i pro rybáře) zajímavější. Ponejvíce jsme rybařili na místech od 8 do 30 m, kde zvolené techniky lovu využijete nejefektivněji. Pokud se budete snažit najít vhodná místa, určitě Vám pomůže kvalitní mapa. Hledejte rovné ploché (nebo jen s mírným sklonem) dno, přes které se pak driftem nebo větrem necháte unášet. Často mohou být hotspotem místa s písečným dnem, která Vám na první pohled připadají nudně. Povětšinou stačí několik driftů, abyste poznali, zdali na zvoleném místě halibuti jsou, nebo ne. My postupujeme tak, že pokud nepřijde záběr během 4-5 driftů, měníme místo a opět ho vyzkoušíme další den. Pokud chytíte rybu, vydržte na místě. Halibut sice není typickou hejnovou rybou, ale na dobrém místě se může zdržovat i několik jedinců. Tenhle rok jsme ulovili 5 ryb mezi 22-32 kg na místě o rozloze 50 x 50 m.

Chyť a pusť

Tato metoda je cestou, jak si udržet kvalitní sportovní rybolov na patřičné úrovni. Letošní sezona byla na ostrově Værøy dobrá, ale ty předchozí byly daleko úspěšnější. Je to i proto, že na podobných místech jsou nejlepší místa prochytávána prakticky denně a mnoho ryb končí v mrazácích.

Halibut roste pomalu. Zatímco samci mohou dosáhnot hmotnosti přes 50 kg, samice mohou nabrat i více než 300 kg. Pohlavní dospělosti dosahují ve věku 12-15 let, kdy mají samci 10 a samice 30 kg. V Norsku je klasifikován jako téměř ohrožený druh, zatímco celosvětově už ohroženým živočichem je. Když jsem o tom přemýšlel, rozhodl jsem se, že naprostou většinu svých úlovků vypustím na svobodu. Pokud si nějakého halibuta vezmu, je to vždy větší ryba, která už má za sebou několik reprodukčních cyklů.

Při zdolávání halibutů používáme provaz, který rybě uvážeme za ocas. Když je ryba v lodi, snažíme se vždy držet provaz v ruce, protože snáze ovládáte pohyby ryby snažící se zachránit a předejdete tak jejímu zranění. Namočený hadr přehozený přes oči udrží rybu během vyhakování v klidu. Pro vážení v lodi máme specialní doma ušitou XXXL podložku, která rovněž brání zranění. A nezapomeňte, že velkou roli hraje čas! Čím dříve bude halibut zpět ve svém živlu, tím větší má naději na přežití!

Na závěr uvádím několik zajímavých www stránek pro ty, kteří by si chtěli lov halibutů vyzkoušet:

http://www.fish4u.se/ Per Jonasson – průvodce v lokalitě Tromsø http://www.wildwater.se/ Průvodci a lodě na ostrovech Værøy a Röst

http://www.nordic-sea-angling.se/ Průvodci a lodě v Havøysundu na ostrově Sørøy a poblíž Tromsø

 

MADAGASKAR / na katamaránu

Madagaskar je největší ostrov v Africe a čtvrtý největší na světě, který se od africké pevniny ...

HALIBUTI SEVERNÍHO NORSKA

Norsko bylo vždy známo díky produkci lososů i chytání divoké formy těchto ryb.
Naši partneři