Český Rybář

Každý rybář asi ví, že v chladném období roku trávíme u vody čas vymýšlením nejrůznějších taktik, abychom donutili apatické ryby k akci. Speciálně to platí u kaprů, kteří díky chladem zpomalenému metabolismu jasně cítí, že na potravu bohaté léto je dávno pryč, a hostinu z boilie a dalších laskomin většinou okázale ignorují. Nás rybáře pak tento stav vede k nasazování jednoduchých nástrah, pop upů a podobně, ale... jen málokdo z nás sáhne k lovu s kostními červy, což je škoda. Ti totiž neobsahují tolik tuku a olejů jako některé kuličky boilie, zato však můžeme nabídnout lákavou tabuli plnou svůdně se kroutících tělíček larev, čemuž ryby (kapry nevyjímaje) jen velmi těžko odolají i v zimních měsících.

Jakmile červi kaprům zachutnají, výsledky lovu mohou být neuvěřitelné a v podstatě by se dalo říct (pokud vytvoříte správné podmínky), že přijdou chvíle, kdy nebudete daleko od slušných lovů v letním období. Kosťáci prostě nabízejí širokou škálu vlastností lákajících ryby k záběru, ale tou zásadní zůstává nepřekonatelné kouzlo přírodní nástrahy. Tak se můžeme dostat ke scénáři, že vyvolají u kaprů žrací reflex i v zimním období, kdy bychom je za přirozenou potravu rozhodně nepovažovali.

Přesto existuje spousta rybářů, kteří se použití kostních červů stále vyhýbají, a to z prostého důvodu – nechtějí být při lovu obtěžováni aktivitou drobnějších ryb nacházejících se v revíru. V posledních letech jsem na červy chytal opravdu často a v zimních měsících dokázal ve velké většině omezit nechtěné záběry menších ryb i na lokalitách, kde se vyskytují v relativně velkém množství. Opravdu se za poslední roky jednalo spíše o ojedinělé záběry bílých ryb, které mne při lovu kaprů příliš nevyvedly z klidu.

Jedna z věcí, kterou mám na lovu s kostními červy opravdu rád, je jejich chování na lovném místě. Pokud přijedu večer k lokalitě, kde chci lovit, a prohodím zvolené místo řekněme 3 litry červů, mohu si být jist, že po hektickém nočním krmení zbyde ráno na místě ještě dostatek larev k hostině. Jak je to možné? Červi jednoduše propadnou mezi krmícími se rybami na dno, kde se ukryjí v usazeninách, a i při intenzivním žraní se část z nich dostane žaberními otvory ryb zpět do vody. To způsobuje, že se na lovném místě vyskytuje relativně hodně návnady po dlouhé časové období. Není to jako s kuličkami boilie, které kapři najdou a spořádají během hodiny (nebo několika málo hodin). U hledání jednotlivých červíků stráví daleko víc času.

Zjistil jsem rovněž, že není vůbec špatné přidat se ke skupině rybářů, kteří s červy chytají. Jedná se o podobný efekt, jako když několik lovců krmí stejným boilie. Časté prokrmování červy donutí kapry k průzkumu okolí a aktivnímu vyhledávání potravy, kterou, přichází-li pravidelně, pak konzumují s důvěrou. Je jasné, že abyste tohoto efektu docílili, musíte s červy začít pracovat častěji.

Osobně jsem příznivcem masivnějšího použití živé návnady, ale to neznamená, že chci tento názor někomu vnucovat. Vzpomínám na lov u jedné lokality, kde červy krmil snad každý rybář (do vody jich padalo opravdu slušné množství), a přesto jsem byl schopen dosáhnout dobrých výsledků za využití PVA sáčků. Pokud totiž kapři pravidelně vidí a přijímají červy v relativně velkém množství, jsou ochotni pustit se i do menších porcí (prezentovaných třeba v PVA) bez větších rozpaků.

Ačkoli jsem při prvním prokrmení schopen do vody naházet opravdu velké množství červů (klidně 3–4 l), v dalším průběhu lovu už podobnou „ránu“ neopakuji. Ale jak říkám, ty malé kroutící se potvůrky řídí (a končí) dění na lovném místě, takže považuji za rozumné přihodit na lovné místo malý PVA sáček červů po jednom dvou záběrech. Částečně to vysvětluje i fakt, že občas mám v oblibě používat i krmnou raketu, a raději mám otevřený Skywinder Spod než typ Spomb. Rozprostře totiž návnadu pomaleji a jemněji a já tak udržím kapry na krmení delší dobu. Většinou připravuji lovné místo přibližně o ploše bivaku, takže nic extra malého – umístit všechny červy na jeden malý flíček o ploše několika centimetrů není to, co chci. Zjistil jsem rovněž, že krmná raketa ryby méně ruší. Musíte se ale naučit „plesknout“ s ní o hladinu pod správným úhlem – čím měně hluku, tím lépe. Lovné místo vždy znovu prokrmím po několika záběrech, určitě do vody nehážu raketu plnou červů po každém drbnutí. Důležité je i umět tento prokrmovací nástroj správně naplnit. Raketu plním těsně nad polovinu obsahu a před nahozením ji vždy namočím ve vodě. To jednak přidá celé sestavě na hmotnosti a částečně i zabrání předčasnému vysypání.

Na některých lokalitách jsem zjistil, že větší ryby se mi podařilo ulovit spíše u menšího koncentrovanějšího množství krmení (jako onen PVA sáček) než tak, že musely nástrahu hledat na větší rozkrmené ploše. Zřejmě daly přednost většímu soustu necházejícímu se na místě po rozpuštění PVA sáčku než pracnému vyzobávání jednotlivých červů.

A pojďme k další podstatné činnosti, která se vlastně odehrává ještě před prokrmením. Postarat se správně o červy ještě na břehu není tak složité, ale přitom velmi důležité. Vždy si s sebou beru dostatečně objemnou nádobu a speciální hrubé síto přímo určené k prosívání červů. Je totiž naprosto zásadní, abychom do vody házeli návnadu v té nejlepší kondici.  Než začneme s „kátrováním“, je důležité, abychom larvy udrželi v suchu. Pak můžeme sítem oddělit mrtvé a nepohyblivé červy od těch čilých, což se určitě vyplatí. Pokud to neděláte, nevíte, co je dobrá návnada! Určitě není na škodu přidat pár hrstí čerstvých suchých pilin.

Co se týče návazců pro lov s nastraženým svazkem červů, mou plnou důvěru má kombinovaný IQ2/Supernatural. Jedná se o systém, který v zimním období používám už dlouhá léta pro lov s ovocnými pop-upy. Pokud jej chci uzpůsobit chytání s červy, zkrátím délku vlasu pro uchycení nástrahy. Vlastnosti obou materiálů sloužících k vytvořený návazce jsou ideální, speciálně Supernatural se výborně hodí k nastražení něčeho o tak malé hmotnosti, jako jsou právě červi. Přitom je důležité, aby jim návazec co nejméně bránil ve volném pohybu, protože tak jsou pro krmící se kapry ještě atraktivnější. Pokud budete mít možnost sledovat podobný jev, uvidíte, že červi se ve vodě pohybují všude kolem hltajících kaprů. Mít tedy nastražené něco, co po nahození ukotvíte pevně do dna, je zbytečné. Rád proto používám i kousek plovoucí pěny, kterou umístím mezi červy na návazci, což ho zásadním způsobem vybalancuje, takže se může volně pohybovat. Myslím, že délka návazce mezi 15–18 cm je dost dobrá na to, aby udržela nástrahu daleko od záteže, a zároveň dává celé sestavě dostatek pružnosti, aby zůstala nad drobnými nerovnostmi dna. Celý systém můžeme dovážit menším množstvím plastického olova, které zajistí bezproblémový propad vodním sloupcem. Hotovo!

Pevnost a tuhost, kterou nabízí IQ2, zase brání zamotání sestavy, což se stává při použití jemnějších, mekčích materiálů. Vzhledem k tomu, že se jedná o fluorokarbon, je téměř neviditelný i v čisté vodě, kteroužto vlastnost rovněž ocením.

Na návazec vážu háček Wide Gap vel. 8. Tvar a velikost mi přijdou ideální. Často chytám i větší ryby a tato velikost háčku nabízí vyváženost mezi jemností a pevností. Háčku musím při lovu důvěřovat, zvláště když je třeba zabrat a nasměrovat rybu správným směrem (hlavně na hojně prochytávaných lokalitách) bez toho, abych měl strach, že ji ztratím.

S vlasovým přívěsem jsem si doopravdy vyhrál, včetně přidání malého kousku plovoucí pěny. Ta drží háček ve správné poloze a také nadlehčuje svazek červů, takže působí přirozeněji. Vznášení rovněž pomáhá udržet červy oddělené a dál od háčku, takže se na něj nepřichytávají.

Když už připevním červy na návazec, položím celou sestavu do chladné příbřežní vody, čímž zredukuji jejich pohyb na minimum. Studená voda červy znehybní, takže se mi za těch několik okamžiků před náhozem nezaplétají do návazce.

K přípravě nástrahy používám tak 11–14 červů. Nikdy 13, protože to je nešťastné číslo a já jsem pověrčivý! Někteří rybáři mají v oblibě vytvořit z kroutících se tělíček ohromnou kouli, ale já mezi ně nepatřím. Chci předložit rybám takovou nástrahu, která je dostatečně objemná, aby si jí všimly, ale ne tak velká, aby působila nepřirozeně. A ohromný balon červů působí velmi výstředně! Můj způsob prezentace nazývám „medúza“ a opravdu funguje, možná i proto, že pokud se návnada na lovném místě pohybuje přirozeně, udělám všechno pro to, aby tak působila i nástraha.

Jak už jsem zmínil, velmi rád používám tento návazec v kombinaci s plovoucí pěnou a malým PVA sáčkem, a to hned z několika důvodů. Těmi nejdůležitějšími jsou zabránění zamotání a zvláštní lákavý pohyb nástrahy. Když instaluji PVA sáček, nikdy do něj před červy nezapomenu přidat trochu drceného boilie. To mi později umožní dostat háček skrz sáček bez toho, abych propíchl některého z červů, jehož vnitřní tekutiny by mi začaly PVA rozpouštět. Je až překvapující, jaké množství červů se vejde do malého PVA sáčku... vážně hodně. Já ale volím umírněnější variantu, takže do pytlíku vměstnám kosťáky tak ve velikosti golfového míčku. Když pak sestavu položíte do vody u břehu, je to fascinující pohled. Ale jakmile propíchnete červa a sáček se začne rozpouštět, jsou najednou jeho „soudruzi“ všude kolem!

Někteří kolegové si zvykli červy nejrůznějšími prostředky aromatizovat, ale já v tom nespatřuji žádný klad. Pokud chci použít nějaké aroma, mohu rovnou chytat na boilie nebo něco podobného. Červi mají svou vlastní, pro ryby přitažlivou vůni, kterou nemá cenu něčím přetloukat – kapři si je najdou i v přírodní podobě.

Co se týče barvy, nejvíce využívám normální bílé a červené kosťáky, ale upřímně si myslím, že to není až tak důležité. Ve vodě mají červení červi mdlý přírodní vzhled a ti bílí jsou pro ryby o něco viditelnější, ale obě zbarvení dělají svou práci dobře, což je důležité. V kbelíku ale popravdě mohu mít i červy několika barev, a přesto budu věřit v jejich účinnost.

Nebudeme si nic nalhávat, zima je pro rybáře těžkým obdobím, zvláště když vyrazí zkusit chytit nějakého toho kapříka. Pokud se nedaří, určitě vyzkoušejte kostní červy, kteří mohou změnit neplodný rybolov v úspěšný, jako tomu bylo v mém případě. Pokud všechno ostatní selže, dejte jim šanci a oni vás nenechají na holičkách!

Překlad: Ivan Finta