Český Rybář

POKUŠENÍ ZIMNÍ PŘÍVLAČE

/ Jak se stát rybářem / Text: Tomáš Lotocki / Foto: autor

Pryč jsou doby, kdy byla rybařina vnímána jako víceméně sezonní záležitost a s nástupem chladných zimních dnů uléhali tiší blázni k zimnímu spánku. Dnešní moderní sportovní rybařina – to je naopak celoroční adrenalin a stále častěji se i na stránkách rybářských časopisů setkáváme s těmi, kteří tomuto koníčku holdují i v zimním období a nabízejí různé speciální a čím dál více sofistikované recepty, jak ryby přelstít v nejchladnějším období roku.

 

Na rozdíl od plavané či položené je lov přívlačí v zimním období omezen plošným zákazem tohoto rybolovného způsobu v první polovině kalendářního roku. Termín „zimní přívlač“ se vůbec v našich podmínkách jen málokdy užívá. Když mluvíme o lovu na umělé nástrahy v posledním období kalendářního roku, většinou tuto aktivitu označujeme termínem „podzimní přívlač“, a do této kategorie zařazujeme i prosincové chytání. Tento pohled je však podle mě hodně zjednodušující, protože prosincová přívlač se například od této zářijové či říjnové velmi liší, a to nejen co se týče venkovní teploty a množství spadeného listí. Možná je to z mé strany zbytečné slovíčkaření, ale myslím, že abychom úspěšně políčili na vánoční štiku nebo candáta, musíme poznat specifika prosincové přívlače, a především to, jak se liší od chytání v předchozím období.

Čtvero vláčecích období

1. období – jarní

I když je lov přívlačí omezen jen na šest a půl měsíců v roce (bavíme se tu o chytání na vodách mimopstruhových), myslím, že se dá i on rozdělit na čtyři období. První, jarní období, považuji za jedno z nejzajímavějších, i když je také velmi krátké. Je vymezeno zahájením sezony v druhé polovině června a končí s příchodem trvale horkého letního počasí na konci června či začátkem července. Dá se také vymezit závěrečnou fází výtěru kaprovitých ryb, které u nás probíhá až do června. Právě když se trefíme do výtěru bílých ryb, je jarní přívlač nesmírně účinná, neboť dravce postihuje opravdová lovecká horečka. Chytáme spíše na menší a nenápadnější nástrahy, které imitují vykulený plůdek, který je v této době hlavním zdrojem potravy dravců. Na začátku sezony se mi výborně osvědčují malé rotační třpytky, plovoucí wobblery i gumové nástrahy – opět menších velikostí.

2. období – letní

Toto období bych vymezil dobou prázdnin. Času na ryby je dost, ale tento prostor bohužel většinou nekoresponduje s aktivitou dravců. Kdo vláčí průběžně celou sezonu, stává se němým svědkem toho, jak záběrů s nástupem letních veder stále ubývá, a pokud jsou, soustřeďují se do určitých denních dob, konkrétně časného rána a pozdního večera. Tento razantní úbytek aktivity se projevuje především u candátů, ale i štik a okounů. Naopak dobře se přes léto můžeme pobavit s boleny, tloušti a – pokud na to přijde – i se sumci. Právě léto je také ideální dobou k vyzkoušení noční přívlače.

3. období – podzimní

Určitě nejkrásnější a i nejúčinnější období lovu přívlačí přichází s nástupem babího léta v září. Září, říjen a při dobrém počasí i listopad jsou skutečně časem dravčí hojnosti. Důvody této zvýšené aktivity jsou chronicky známé: ryby si potřebují vytvořit dostatečnou tukovou zásobu k přečkání zimy a voda zároveň už nenabízí tolik potravy jako na jaře a v létě, kdy si dravci často doslova hoví v rybí polévce a stačí jim jenom – nadneseně řečeno – otevřít tlamu. Tato doba také přináší nejvíce záběrů od skutečně velkých, trofejních ryb, a proto by ji měl využít každý ctitel přívlače.

4. období – zimní

Teprve nyní, když jsme si popsali aktivitu dravců a možnosti jejich lovu v předchozím období, dostáváme se k tomu nejdůležitějšímu - jak ještě v čase, kdy nám už Vánoce klepou na dveře, uspokojit naši rybářskou vášeň a úspěšně završit vláčkařský rok? Ne, opravdu nemůžeme očekávat, že zažijeme takové pohádkové chytání jako například v těch krásných říjnových dnech. Jak se proměnila okolní příroda, která shodila svůj pestrobarevný šat a kývá nám smutně na pozdrav jen holými pažemi stromů, tak se změnilo i chování a stanoviště ryb. Dravci nejsou v ledové vodě už zdaleka tak pohybliví a rozhodně neplýtvají energií, kterou budou potřebovat k přečkání nastávajících těžkých časů. Potěr bílých ryb následovali do větších hloubek a velké části tekoucích či stojatých vod tak vypadají jako bez života. Přehradní nádrže na zimu často výrazně snižují stav vody, a místa, která se během roku ukazovala jako úspěšná, jsou nyní na suchu, což ještě více znesnadňuje čtení vody a hledání vytouženého dravce. A do toho všeho věčně zamrzající očka u prutů a vlezlá zima.

Znějí Vám tato slova bezútěšně a získáváte pocit marnosti? Omyl, pokud překonáme všechny tyto překážky a strasti zimního chytání, odměna nás většinou nemine. Dravci – mám teď na mysli hlavně štiky, candáty, okouny a na řekách i tlouště – jsou totiž stále při chuti. Jen se nám tak nevystavují na odiv, jsou opatrnější a méně agresivní. Jaká by tedy byla rada pro ty z Vás, kteří chtějí své blízké překvapit pěknou vánoční rybou? V prvé řadě se rozhodně nevzdávat, i když záběrů je méně a jsou opatrnější. Ryby hledáme hlavně v hlubších partiích stojatých i tekoucích vod. Je přitom třeba maximálně zjemnit náčiní a nabízet co nejmenší nástrahy, které vodíme pomaličku u dna. Je jasné, že těmto parametrům nejlépe odpovídají nástrahy gumové, ať už jsou to mikrotwistery, mikrorippery, malá banja či smáčci. V průzračné vodě volíme barvy nenápadné, spíše v temnějších odstínech.

A na závěr – i když rozhodně ne v neposlední řadě – je to i naše chování u vody. Zimní přívlač klade nemalé nároky nejen na rybolovnou techniku, ale i na náš pohyb okolo břehu, který musí být co nejtišší a nejméně nápadný. O úspěchu či neúspěchu rozhodují spousty maličkostí a přijít o pěknou rybu jen proto, že ji nesprávným chováním vyplašíme, je jistě velká škoda. Pokud všechny tyto okolnosti vezmeme do úvahy a přidá se k tomu ještě kus toho tolik potřebného sportovního štěstí, můžeme blízkým udělat radost pěkným vánočním úlovkem. A mně už pak nezbývá nic jiného, než Vám popřát dobrou chuť a krásné svátky.

 

Naši partneři