Český Rybář

MINISLOVNÍČEK RYBÁŘSKÝCH POJMŮ / Plavaná (2. část)

/ Jak se stát rybářem / Text: Tomáš Lotocki / Foto: autor a Štěpán Krejčí

V minulém dílu našeho seriálu jsme se věnovali rybářským pojmům z oblasti plavané, konkrétně jsme si představili různé typy plavačkových prutů a plavačkové navijáky. Nyní se budeme věnovat další potřebné výbavě pro lov na plavanou, konkrétně vlascům a různým typům splávků.

 

Plavačkové vlasce

V případě plavané používáme prakticky výhradně klasické monofilní vlasce (jen ve zcela výjimečných případech pletené šňůry). Důležitým kritériem je však jejich využití, konkrétně to, zdali používáme vlasec jako kmenový nebo návazcový – tzv. forpas.

Kmenové vlasce

Kmenový vlasec je zjednodušeně řečeno hlavní vlasec, který máme namotaný v navijáku, případně upevněný na biči nebo děličce. Každý vlasec má určité specifické vlastnosti, jako jsou tloušťka, barva, nosnost, životnost, průtažnost, tvarová paměť, potápivost apod. Plavaná je obecně jemný způsob lovu, a proto se vesměs používají slabší vlasce, nejčastěji o průměru 0,12–0,18 mm. Při chytání s takto jemnou výbavou je pochopitelně potřeba, aby měl vlasec svou kvalitu. Rozhodující přitom není ani tak jeho nosnost (pevnost vlasce v kilogramech), jako spíše životnost – tedy aby si vlasec při dlouhodobějším používání udržoval stále svoje parametry. Barva kmenového vlasce také většinou nehraje rozhodující roli, plavačkové vlasce se vyrábějí většinou ve světlých barvách, pouze potápivé vlasce bývají tmavé. Plavačkových vlasců je dnes k mání nepřeberné množství a každý si během roků zkoušení a rybářské praxe najde svého favorita (není přitom dogma, že musíme používat vlasce speciálně určené k lovu na plavanou; i feederový, přívlačový či jakýkoliv univerzální vlasec nám může dobře posloužit – záleží spíše na tom, aby měl svou kvalitu, přiměřenou tloušťku a aby plavačková sestava byla celkově správně vyvážená).

Návazcové vlasce - forpasy

Návazec neboli forpas je důležitou součástí každé plavačkové sestavy. Jedná se o koncovou část udice, na níž je navázán háček. Forpas splňuje hned několik funkcí – jednak zjemňuje sestavu v nejcitlivějším místě, kde se ryba setkává s nástrahou, hraje roli při indikaci záběru a v neposlední řadě má svůj význam i při uváznutí – tím, že při pevné vázce trháme pouze návazec a ne celou montáž i se splávkem, ušetříme spoustu času i peněz. Délka návazce se odvíjí od cílové ryby, způsobu lovu, roční doby apod. V průměru se pohybuje mezi 15 až 30 cm. Návazcové vlasce by měly mít podobné vlastnosti jako ty kmenové, důležitými kritérii jsou u nich tloušťka, pevnost, měkkost, průtažnost a na rozdíl od hlavních vlasců hraje roli i barva. Tloušťka návazce by měla být v ideálním případě zhruba o 2 až 4 setiny milimetru nižší než síla kmenu. Pokud tedy máme kmenový vlasec o tloušťce 0,16 mm, volíme forpas v rozmezí 0,12 až 0,14 mm. Návazcové vlasce by měly být pevné a také co nejměkčí a nejprůtažnější. Na forpasy se používají vlasce světlejších barev, využít lze i průhledné fluorcarbonové vlasce. V rybářských prodejnách se dnes již běžně prodávají speciální návazcové vlasce na malých cívkách po 25 nebo 50 m. Návazec si lze vyrobit i z klasického vlasce, měl by však splňovat výše zmíněné vlastnosti.

Zásobníky na návazce

Důležitou pomůckou při lovu na plavanou je zásobník na návazce. Návazce se při lovu trhají, často je také potřeba změnit jejich tloušťku, délku či velikost háčku, a proto je dobré mít návazce nachystané dopředu. K tomu, aby se nám nezamotaly do sebe či jinak nepoškodily, slouží návazcové zásobníky, kterých známe několik typů. Většinou jde o plastové skládací karty, kde se návazec na jednom konci háčkem zahákne za jeden konec karty a druhý konec s očkem se zasune do samostatné těsné štěrbiny na druhém konci karty. Jsou i jiné systémy uchycení, některé např. využívají k napnutí návazců gumičky. Zásobník pro rekreační plavanou by měl pokrýt aspoň základní potřeby této rybolovné techniky – mělo by do něho tedy vejít několik desítek návazců o různých délkách, průměrech vlasců a velikostech háčků.

Splávky na plavanou

Mezi nejdůležitější části plavačkové sestavy patří splávky. Při lovu na plavanou mají hned několik rolí – kromě signalizace záběru plní i nosnou funkci plavačkové sestavy, jejich umístění na vlasci rozhoduje o hloubce, v níž se bude nástraha pohybovat, splávek usměrňuje pohyb nástrahy ve vodním prostředí a má ještě mnoho dalších dílčích funkcí. Splávky se v závislosti na technice a způsobu lovu vyrábí v mnoha variantách, velikostech a gramážích. Existují však 2 základní typy: splávky pevné a splávky průběžné (anglické).

Pevné splávky

Pevné splávky jsou určeny k lovu na stojatých i tekoucích vodách a využít je lze jak při chytání na odhoz (s matchovkou nebo boloňézkou), tak i při lovu s biči a děličkami. Skládají se z antény, korpusu a dříku. Uchycení splávku se provádí protáhnutím vlasce očkem na korpusu a uchycením několika kusů plastové nebo silikonové bužírky na dřík splávku. Vhodný splávek k lovu vybíráme podle několika základních požadavků, které vycházejí ze způsobu lovu, typu a proudění vody, povětrnostních podmínek apod. Obecně platí, že na stojaté a mírně tekoucí vody používáme splávky tužkovitého tvaru a na rychle tekoucí vody naopak zavalité až kulaté typy. Důležitou roli hraje i správné vyvážení splávku. Dobře vyvážený splávek má celý korpus pod hladinou a z vody mu vyčnívá jen část anténky. Pouze takto citlivě vyvážený splávek indikuje i ty nejjemnější záběry.

Lízátko

S tímto názvem jste se už možná setkali nejen v cukrovinkách, ale i v oblasti rybaření. Jedná se o speciální splávek určený k lovu na děličku ve velmi proudných vodách. Jak už je z názvu patrné, tento splávek nemá souměrný tvar korpusu (z jedné strany je kulatý, z druhé zploštělý a tvarem připomíná dětské lízátko). Anténka oproti dříku není v jedné rovině, ale je nakloněná. Tento poněkud bizarní tvar splávku umožňuje při lovu s děličkou udržet nástrahu na krmném místě i v hodně silném proudu. Podobný význam má také tzv. „medvědí ucho“, které má však trojúhelníkový tvar, novinkou na trhu jsou splávky crallusso, určené k lovu v proudných vodách na odhoz (s boloňezovým prutem).

Anglické splávky, wagglery

Druhým běžně užívaným typem jsou splávky anglické. Nejběžnějšími a nejpopulárnějšími jsou tzv. wagglery – pojem waggler se stal u nás prakticky synonymem pro jakýkoli typ anglického splávku. Slouží k lovu s odhozovým prutem na větší vzdálenosti nebo ve větších hloubkách. Loví se s nimi zejména na stojatých či jen velmi mírně proudících vodách. Díky tomu, že jsou uchyceny na vlasci v jednom bodě, umožňují, aby vlasec mezi splávkem a prutem neležel na hladině, ale byl ponořený pod vodou. To i při lovu na delší vzdálenost pomáhá udržet nástrahu na lovném místě i za nepříznivých povětrnostních podmínek. Anglické splávky jsou různých tvarů a délek. Důležitým rozdělením z hlediska samotného lovu je jejich hmotnost (předváženost) a to, jakým způsobem jsou umístěny na kmenovém vlasci:

Předvážené wagglery

Tyto splávky mají na spodní části těla splávku zabudované závaží. Zátěž může být jak pevná, tak i výměnná v podobě několika kovových kotoučků. Nosnost předvážených wagglerů se udává přímo na těle splávku ve formě: hmotnost splávku + hmotnost, kterou je potřeba dovážit (např. 6 + 2 - takový splávek má v sobě zabudovanou zátěž o hmotnosti 6 g a na vlasec je třeba ještě přidat 2 g zátěže). Výhodou předvážených splávků je zejména jejich hmotnost, umožňující lov na delší vzdálenosti, a relativní odolnost vůči vlnám a dalším nepříznivým povětrnostním podmínkám.

Nepředvážené wagglery

Nepředvážené anglické splávky v sobě nemají zabudovanou zátěž a jejich nosnost je udávaná stejně jako u pevných splávků. Nepředvážené wagglery nemají tak dobré letové vlastnosti a využijeme je spíše při lovu na kratší vzdálenost v mělčích vodách.

Klouzavý splávek – „kluzák“

Další důležitou roli při lovu s anglickými splávky hraje to, jakým způsobem je splávek umístěn na vlasci. Jak už jsme si řekli, na rozdíl od klasických pevných splávků se všechny wagglery upevňují k vlasci pouze v jednom bodě, pomocí očka na spodním konci. Angličáky upevňujeme na vlasec dvěma způsoby: buď je necháme volně klouzat po vlasci, nebo je pevně uchytíme v jednom místě vlasce. „Kluzáky“ můžeme uchytit tak, že přímo provlečeme vlasec očkem splávku nebo použijeme karabinku. Nad karabinkou je na vlasec potřeba navázat tzv. stop uzel, který slouží jako zarážka a kterým vlastně volíme hloubku, ve které se bude nacházet nástraha. Před uzlík se doporučuje dát 1 až 2 korálky s otvorem (prodávají se přímo se speciálními bavlnkami na stop uzly). Ty nám umožní umístit na vlasec co nejmenší uzel, který bude dobře procházet očky prutu. Klouzavý splávek využijeme zejména při lovu ve větších hloubkách, ve vlnách, při bočním proudění vody a obecně za nepříznivých povětrnostních podmínek.

Propadová udice

Druhou z možností je lovit tzv. na „propad“, tj. uchytit anglický splávek přímo napevno na vlasci. K tomu nám slouží tzv. „téčko“, speciální konektor určený ke stacionárnímu umístění splávku na vlasec. Propadová udice je jednodušší než montáž s kluzákem, je také většinou jemněji vyvážená a záběry proto bývají početnější. Využíváme ji nejčastěji při lovu v menších hloubkách na stojatých vodách, za klidného a stálého počasí – ideální využití najde v letním období, kdy se ryby nepohybují pouze u dna, ale přijímají potravu v různých vrstvách vodního sloupce.

 

MINISLOVNÍČEK RYBÁŘSKÝCH POJMŮ / Plavaná

Mačovka, dělička, angličák, forpas,… Většina z Vás asi tuší, že tyto pojmy jsou tak či onak spojeny ...

MINISLOVNÍČEK RYBÁŘSKÝCH POJMŮ / Nástrahy pro lov přívlačí

V minulém čísle jsme si v několika encyklopedických heslech představili rybolovnou techniku zvanou přívlač ...
Naši partneři