Český Rybář

Při klasickém lovu na položenou (teď nemyslím vyloženě kaprařinu, neboť na položenou se loví všechny druhy kaprovitých ryb) se na koncových systémech nic moc nemění. Většinou se chytá na všem dobře známou průběžnou sestavu anebo se srkačkou či krmítkem. V tomto je však feeder velmi variabilní, a proto také mnohem více úspěšný. Dokáže se totiž daleko lépe přizpůsobit momentálním podmínkám a nabídnout rybám nástrahy přitažlivěji. Důležité však je, že mnohem citlivěji signalizuje záběry a úspěšnost záseků je oproti klasice mnohem vyšší. Ovšem klasická průběžná koncová sestava se používá v některých případech také při lovu feederem. Faktem je, že lov s ní je poněkud jiný, protože v kombinaci s feederem, kdy se loví s napnutým vlascem, vlastně ani o průběžnou sestavu nejde.

Podstatou průběžky je to, že když ryba uchopí nástrahu, tak táhne volný vlasec, který prochází olůvkem anebo krmítkem a signalizátor na vlasci pak signalizuje záběr. Je-li na vlasci mezi očky zavěšeno čihátko, pak si sami určíte, jak daleko může ryba s nástrahou jet, než zaseknete. Může to být pár centimetrů, ale klidně i metr, než čihátko doputuje k prutu. Ideální je, když použijete těžší zátěž, kterou vlasec lehce a snadno pochází, i když pluje ryba do strany, a lehké čihátko, které klade rybě jen minimální odpor. Zátěž by se při tahu stranou neměla na dně pohnout. Není to špatný způsob lovu, ale popravdě řečeno zaseknete vždy jen rybu, která drží nástrahu opravdu pevně a nehodlá se jí vzdát za žádnou cenu. Ryby, které nástrahu (zvláště tu větší) jen tak ochutnávají, jsou v podstatě nechytatelné. Proto ve světě kaprařů tuto koncovou sestavu nahradila sestava se zátěží pevně zafixovanou na vlasci a nástrahou umístěnou mimo háček. Pevná sestava s napnutým vlascem pak přinesla více ryb na břehu a feeder se v tomto směru chová podobně. I když při lovu s feederem použijete průběžnou sestavu, bude se díky napnutému vlasci s nulovým průvěsem pro čihátko chovat obdobně jako sestava pevná, a přitom nebudete muset používat ani příliš velkou zátěž. Nespoléháte totiž na samozaseknutí ryby, jak se to děje při lovu kaprů s pevnou sestavou a těžkou zátěží. Budete ušetřeni zvuků elektronických signalizátorů a vychutnáte si táhlý pohyb feederové špičky. Odpovědí na takový záběr bude váš pohotový zásek a odměnou příjemný pocit z úspěšného záseku a vodění pěkné ryby.

Feederová průběžná sestava má mnoho možných modifikací. Dnes zůstaneme u té prazákladní, kdy je zátěž navlečena přímo na kmenovém vlasci. Ještě než se pustíme do přípravy této sestavy, řekněme si, v jakých podmínkách a k lovu jakých ryb se hodí. V podstatě by se dalo říci, že je to velmi univerzální sestava hodící se k lovu naprosté většiny našich ryb včetně ryb dravých, které lovíme na nástrahy z rybího masa. Její pomocí lze lovit ryby vysloveně malé, ale i ty největší z největších. Hůře využitelná je na kamenitém dně a nehodí se ani pro lov na silně zabahněném dně, pokud používáte krátký návazec. Na kamenitém dně často vázne a trháte. Bahnité dno zase „polkne“ krátký návazec spolu se zátěží a nástraha tak uniká pozornosti ryb. Ideální k lovu s touto sestavou je tvrdé písčité či štěrkovité dno nebo místa s tvrdým podkladem a jen nízkou vrstvou sedimentů - řekněme tak do 10 cm.

Pokud lovíte ve ztížených podmínkách, jako jsou kamení či bahno, a trváte na průběžce, pak je lépe využít jiný typ průběžné sestavy. Sestavení tohoto koncového systému je velmi jednoduché a potřebujeme zde minimální počet uzlů, takže je sestava i velmi pevná. Dá se dokonce zhotovit jen s jedním jediným uzlem, a to je ten, jehož pomocí přivážeme na vlasec háček. Při použití vlasce o průměru 0,16 mm je to opravdu reálné. Šestnáctka je dost pevná, abychom v příznivých podmínkách vytáhli z vody i hodně velkou rybu, a přitom dost nenápadná na to, abychom měli dostatek záběrů.

Sestavu vytvoříme následovně - na vlasec navlékneme zátěž, pak uděláme z kousku bužírky anebo kobercové pásky zarážku tak, aby byl pod ní ještě asi 40 cm dlouhý vlasec a na jeho konec pak uvážeme háček. Pokud se rozhodnu pro tuhle variantu, používám speciální plastovou zarážku, která se dá snadno přemísťovat na vlasci, a v podstatě tak mohu během lovu měnit vzdálenost zátěže od háčku, jak potřebuji. Je to podobné, jako bych zkracoval anebo prodlužoval návazec (což je někdy zapotřebí), a přitom nemusím nic převazovat a stříhat. Pokud uděláte zarážku pevnou, pak se stříhání nevyhnete. Tento způsob s pohyblivou zarážkou není v praxi až tak častý, ale já si ho oblíbil třeba při lovu tloušťů, mníků a úhořů.

Běžněji se u základní průběžné sestavy používá jako zarážka zátěže malý obratlík, před který se navléká gumový korálek nebo se přímo na něj natáhne kousek gumové hadičky, aby se chránil uzlík, kterým je obratlík k vlasci připevněn, před nárazy zátěže. Do druhého očka obratlíku se pak nejčastěji pomocí smyčky připevní návazec, který je obvykle tenčí než kmenový vlasec. Pokud se chcete obratlíku vyhnout, a přesto používat slabší návazce, pak je možné i zde využít posuvnou plastovou zarážku.

Uděláte to takto – na kmenový vlasec navléknete zátěž a kroužek plastové zarážky a na konci vlasce uděláte pevnou smyčku, do které pak způsobem „smyčka do smyčky“ vložíte návazec. Kroužek plastové zarážky pak posunete na místo, kde chcete zarážku mít, a zajistíte jej proti posunu na vlasci kónickým dříkem. Tak zabijete dvě mouchy jednou ranou – snadno a rychle můžete měnit sílu návazce a zrovna tak snadno jeho délku. Stačí jen posunout zarážku zátěže na vlasci.

Jako zátěž lze použít v podstatě cokoli, co lze navléknout na vlasec. Může to být olověná kulička, kapka, váleček či placička. Vždy jde o to, co od zátěže očekáváte. Ploché zátěže velmi dobře drží na dně a neposouvají se po něm. Hodí se proto do silnějších proudů a používají se například při lovu parem. Použijete-li plochou zátěž, můžete vystačit s menší hmotností, než kdybyste použili zátěž kulatou. Naproti tomu kulatá zátěž se dá využít právě k tomu, aby nástraha „cestovala“ po říčním dně.

Tip

Je to vynikající způsob, jak lovit opatrné velké tlouště v mělké a čisté vodě přímo „z ruky“ pomocí feederového prutu bez vidliček. Mimochodem průběžná sestava s malým kulatým olůvkem je mimořádně vhodná pro lov tloušťů po celý rok. Pokud bych ji měl doporučit, pak právě pro lov těchto krásných ryb, a to i v zimním období. Chcete-li vyzkoušet tento lov, vyberte si nějakou menší vodu nebo bezvázkové místo pod jezem. Dobře nám poslouží jemné feederové pruty typu light nebo lehké medium v délce do 3,3 m, k tomu malý naviják se spolehlivou brzdou a vlasec o průměru 0,16 mm. Jako nástraha jsou výborné větší kousky trhané pařené housky, které nastražujeme na poměrně velké háčky ze slabšího drátu. Není jistě třeba upozorňovat, že háčky musí být opravdu ostré. Osvědčily se mi háčky velikosti 1. Pro feederový lov jsou to háčky jistě velké, ale tloušť má velkou tlamu a větší háček má lepší šanci se ve velké tlamě zachytit. Kousek pařené housky velké asi jako nehet u palce nastražíme na háček a lehce přimáčkneme. Nahazujeme kolmo na proud a prut hned odkládáme do vidličky. Jak proud tlačí do vlasce, posouvá zátěž po dně a ta cestuje spolu s nástrahou. Špička se samozřejmě otřásá a chvěje, ale záběr přehlédnout nemůžete. Silné ohnutí špičky a mnohdy i celého prutu Vás nenechá ani chvíli na pochybách, že se tloušť vrhnul na nástrahu. Rychle zasekněte. Někdy to ani není třeba, ale je lepší háček v tloušťově tlamě „pojistit“, neboť velmi často visí jen za blanku. Tahle rybařina je spojena s pohybem. Vyhledáváme vhodná místa a ta systematicky prochytáváme. Pohyb nám v zimě tak jako tak přijde vhod. Ovšem ani v létě si nepočínáme jinak. Vynikající letní nástrahou jsou třešně, na podzim lovím s maličkou mrtvou rybkou nebo kousky rybího masa a v zimě doporučuji také drůbeží játra. Pokud je venku alespoň trochu přijatelné počasí, běžte si to vyzkoušet. Příště zkusíme zase něco jiného.