Český Rybář

KAPITÁLNÍ CEJNI

/ Cestování / Text: Florian Läufer / Foto: autor / Překlad: Radek Diviš

Cejn – my rybáři je vlastně nijak zvlášť rádi nemáme. Na prutu za velké bojovníky neplatí, zato podběrák dokážou obalit svým všudypřítomným slizem téměř dokonale. Mnoho rybářů tak raději vidí cejny plavat pouze v uctivé vzdálenosti kolem svých udic...

Přiznávám, že když lovím kapry na boilie, tak nadšením úplně nejásám, mám-li ve dvě hodiny v noci ze 100m vzdálenosti stáčet všetečného 2kg cejna. Na druhou stranu bych tyto ryby, připomínající siluetou svého těla velkou lopatu nebo kryt na záchodové prkénko (jak je komu libo), nerad úplně ignoroval.

Zakrnělé populace mnoha revírů dosahující ve světlých výjimkách horko těžko maximální hmotnosti 1,5–2,5 kg mě nechávají chladným. Zajímavé to začíná být teprve tehdy, když místní slizští krasavci dokážou zatížit váhu 5, 6 nebo dokonce 7 kilogramy. Tyto ryby jsou nejčastěji velmi tmavé a jejich barvy variují mezi zlatými a černými tóny. Často mají tlustá břicha jako kapři, a to při délkách hodně nad 70 cm. Tyto obrovské ryby jsou skutečnou pastvou pro oči a působí velmi mocně. Cejni těchto závratných velikostí existují jen na omezeném počtu lokalit a obecně platí, že dopátrat se takové perly mezi tou nekonečnou řadou všech „normálních“ vod je skutečný prubířský kámen. Často jde o rozlehlá, mělká jezera s vysokým podílem přirozené potravy a téměř přehlédnutelnou populací bílých ryb. Ovšem i čisté pískovny často ukrývají nejedno „těžké“ překvapení. Velmi často se u dobrých vod k lovu kapitálních cejnů jedná o jezera nebo přehrady, na kterých je silný tlak kaprařů. Je to logické, protože tam, kde již léta kapraři pravidelně házejí  do vody své boilie a partikly, dorůstají rekordních rozměrů nejen kapři, ale i jejich „spolustolovníci“, kteří si na krmných místech též pěchují svá břicha.

Samozřejmě se stává, že kaprařům na jejich nastražené boilie  montáže poměrně často velcí cejni zaberou, a tak by bylo možná na místě doporučit právě tyto metody. Jedno je jasné, může to fungovat, osobně ale toto považuji za rybářsky velmi necitelné a neuspokojivé. Faktor zábavy (ale i faktor úlovků) se enormně zvýší, použijeme-li přiměřené náčiní a budeme-li na kapitální cejny stražit cíleně. Velcí cejni jsou strašně mazané ryby a není vůbec snadné je ulovit. Zažil jsem na vlastní kůži, jak trochu silnější návazec a o trochu větší háček změnily rybářské orgie na naprostou nudu. Mé náčiní sestává z 3,66 m dlouhých prutů s testovací křivkou 1–1,50 lb, které se běžně používají k lovu parem (např. Fox „Barbel Duo“; 3,66 m; 1,50 lb). K tomu používám menší Baitrunner navijáky s kmenovým monofilním vlascem o průměru 0,20–0,22 mm. Návazec volím někdy i slabší (0,17 mm), aby plaší velcí cejni při nasátí nástrahy svými vysouvacími pysky necítili žádné podezření. Velikost háčku volím v relaci, většinou však ne větší než 8–10. Mimochodem: při lovu na položenou by návazec neměl přesáhnout 15 cm, protože cejni zůstávají po nasátí nástrahy často stát na místě. U delších návazců se nám tak z tohoto důvodu často nedostane žádného signálu o záběru, jelikož ryba má příliš volného prostoru na to, aby mohla nástrahu znovu vyplivnout dřív, než ze sebe náš signalizátor vyloudí vůbec nějaký tón. Nebojte se klidně zkrátit návazec pouze na 10 cm.

Nyní již zůstává jen otázka jakou nástrahu?! A ta se v první linii řídí především podle zbylé rybí obsádky. Mými nejoblíbenějšími nástrahami jsou kostní červi a hnojáčci. Na vlasové montáži je můžeme nabídnout jen sotva. To ale není žádná tragédie, protože dokud zůstává špička háčku volná, můžeme nástrahu na háček klidně napíchnout. Kdo nechce přijít o vlasovou montáž, musí použít malé klipy na kostní červy od firmy Korda. Podle velikosti můžeme na tuto malou pomůcku navléci až tucet červů. Cejni mají též rádi partiklové nástrahy. Všechno jsou to v podstatě pochutiny, které jiné bílé ryby žerou též s velkým zalíbením. Je-li populace ryb v daném revíru nízká, bude pro nás ten či onen druhový úlovek příjemným zpestřením. Je-li ovšem přítomna silná konkurence, budeme muset dát od těchto nástrah prsty pryč, jinak bude velmi obtížné se k velkým cejnům propracovat. Čiperné malé rybky budou u nástrahy vždy rychleji než rozvážní a nedůvěřiví cejni. Miniboilie o průměru 10–12 mm na jemné montáži s olovem napevno může představovat zajímavou alternativu, není však žádným zázračným prostředkem. Ale jak již bylo výše zmíněno, vody s hojnou populací bílých ryb nejsou při cestě za kapitálními cejny správnou volbou.

Také proto je na většině etablovaných revírů s populací velkých cejnů beze všeho možné lákat ryby velkými koberci rozpouštějícího se jemného krmení a na cejny v klidu používat malé nástrahy. I ti největší jedinci mají zálibu v životě ve skupinách a takové je potřeba na krmné místo přilákat a posléze i udržet. S malým kbelíkem se moc daleko nedopracujeme... Osobně před začátkem rybolovu zamíchám kolem 15 kg tmavého spodového krmení sestávajícího ze strouhanky, arašídové mouky, praženého konopí, ovesných vloček atd. Do tohoto navlhčeného krmení pak přidám cca 2 litry kostních červů. Mimo to uvařím ještě několik kilogramů konopí a pšenice v silně slazeném nálevu. Tady si pak každý cejn vybere to své! Vše dohromady zakrmím před začátkem lovu lopatkou, abych později krmné místo neničil dalším krmením. Moje zkušenost říká: kapitální cejni nemají rádi neklid na krmném místě způsobený neustálým dokrmováním. Teprve když mám hodně nachytáno a pocit, že krmení už musí být „vyluxováno“, přichází čas na dokrmení. To je příkladně případ jedné úspěšně prorybařené noci. Podle vzdálenosti krmného místa od břehu zakrmuji buď rukou, vrhací lopatkou, nebo s pomocí malého nafukovacího člunu.

Objevit slibná místa k rybolovu jde ruku v ruce s dobrou znalostí revíru a není to zase tak složitý proces. Platí, že je potřeba najít přirozené trasy pohybu ryb. Tyto se nacházejí především na úpatí  klesajících hran, kolem polí vodních rostlin nebo na vyvýšeninách a výstupcích dna. Skvělým místem však může být i jakákoliv změna struktury dna, která se výrazněji liší od monotónního průběhu. Nemůžete-li taková místa najít, je potřeba pátrat dále a jinak. Vyplatí se poohlédnout se po jiných, čistě přirozených pasážích výskytu a místech, kde se ryby krmí. Na mnoha revírech najdete zóny s nadprůměrným výskytem larev pakomárů, mušlí, šneků apod. Právě sem je potřeba nahodit Vaše pruty.

Možná jste si již všimli, že se to celé v podstatě podobá modernímu lovu kaprů. Přirozeně se to týká i montáží a ostatních doplňků. Vše potřebujeme i k cílenému lovu kapitálních cejnů, ale v daleko jemnějším provedení. Místo velkých olov používám krmítka na červy, do kterých ještě přidávám 30g olůvko. Špičková jsou též speciální olova umožňující použití těsta. Parádní záležitostí jsou i olůvka, v jejichž jádru je pěna, kterou lze výborně napustit pachovým posilovačem. To všechno jsou zajímavé nadstandardy, které lákají ryby přímo k háčku.

Účel naprosto splní, nabídneme-li nějakou z výše zmiňovaných alternativ na fixované montáži napevno. Záběry nejsou samozřejmě tak razantní jako při lovu kaprů, kdy signalizátor vyluzuje souvislý tón. V mnohých případech se swinger nazvedne a klesne nebo máme klasického „padáka“. Obojí bychom měli odměnit odhodlaným zásekem. K lepší identifikaci záběrů je dobré pořídit si co možná nejjemnější swingery a používat citlivě nastavitelné elektronické signalizátory záběru. Běžný signalizátor není možná tak moderní, ale svou práci si odvede rovněž. Podaří-li se zásek a háček pevně sedí v rybí tlamce, nečeká nás žádný „divoký tanec“. Zmiňoval jsem to již v úvodní větě, cejni bohužel nejsou statní bojovníci. A nic na tom nezmění, váží-li 5, 6, nebo dokonce 7 kg. U lovu velkých cejnů se proto nejvíce cení přelstění nedůvěřivých a velmi těžko ulovitelných kapitálních jedinců. Myslím, že úlovek 7kg cejna se dá celkem realisticky srovnávat s úlovkem 20kg kapra. Schválně si to vyzkoušejte...

 

BASKICKO / na stopě okouním obrům

Baskicko je autonomním společenstvím, jež na severu omývají vody Biskajského zálivu, krátce ...

NA „STROMOVÉ ŘECE“ / tečkovaní krasavci z Tree River

Řeka Tree River v západní části kanadské provincie Nunavut je jedním z nejproslulejších revírů, ...
Naši partneři